Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Společnost

Nikdo jiný nás nenapadl. Petr Žantovský se stal členem Rady ČTK

Šlo mi o tu jeho provokativnost, říká o přispěvateli Parlamentních listů jeho navrhovatel

Petr Žantovský • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Petr Žantovský • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

Novým členem Rady České tiskové kanceláře Sněmovna ve středu zvolila novináře Petra Žantovského (1962). Další dvě volná místa v radě zatím neobsadila. Druhé kolo tajné volby bude pokračovat ve středu příští týden, postoupili do něj čtyři kandidáti. Výsledky volby oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Právě on Žantovského nominoval: nakonec obdržel 86 hlasů, ke zvolení bylo nutných 78. Po jeho zvolení je v sedmičlenné Radě ČTK obsazeno pět míst. Nově radu vede Miroslav Augustin, jenž byl zvolen rovněž za ANO. Při této příležitosti odemykáme profil Petra Žantovského, který vznikl po jeho nominaci: 

Petr Žantovský má evidentně dobrý den. V teplém odpoledni na zahrádce pražské restaurace Demínka bodře vypráví o své aktuální nominaci hnutím ANO na člena rady veřejnoprávní – a nejdůležitější české – zpravodajské agentury ČTK a vesele vzpomíná na své začátky v médiích. Podle titulků manipulativního českého webu Parlamentní listy, kam přispívá, se ale v poslední době nachází v úplně jiném rozpoložení.

„Petr Žantovský je v šoku!“ hlásí server pravidelně. Naposledy ho šokoval fakt, že ostatní média nevyhodnotila přítomnost NATO v Lotyšsku, Litvě či Polsku (po operacích na Krymu a Ukrajině by zde mělo vyvažovat ruskou hrozbu) jako jasné vyhlášení ofenzivní války Rusku.Velmi často ho šokuje zpravodajství České televize, které podle něj, zakladatele spolku dezinformačních a konspiračních webů, ignoruje alternativní výklady světa.

Teď by měl tento apoštol „alternativy“ kontrolovat Českou tiskovou kancelář, zda informuje nezávisle a nezaujatě. V kritice ČT si velmi rozumí s předsedou ANO Andrejem Babišem, který jí rovněž nemůže přijít na jméno. Problém je, že mimo svůj „alternativní“ svět platí za pravý opak nezávislosti a nezaujatosti.

Vědí, že jsem dobrý

Cesta „mediálního analytika a novináře“, jak Žantovského označují weby, na něž píše, k nominaci na radního ČTK začala v osmdesátých letech na stránkách Melodie. „Těžko najít v Česku publicistu tak úhořovitého, funkcíchtivého a demagogického,“ vzpomínal nedávno na svého kolegu hudební publicista Jiří Černý, který odmítl stejně jako řada jeho kolegů spolupracovat s Melodií poté, co ji komunisté začali v polovině osmdesátých let ještě více cenzurovat.

Mladý student žurnalistiky Žantovský se toho tehdy chopil za ně a vysloužil si všeobecné pohrdání. „Nabídku psát jsem přijal až rok poté, co došlo k těm čistkám. Šlo mi o hudbu,“ vysvětluje dnes Žantovský. „Byla to taková doba.“ Uznává, že k tehdejšímu režimu patolízalský otevřený dopis v Melodii adresovaný jednomu z kritiků, hudebnímu novináři Janu Rejžkovi, byl projevem mladické arogance, ale chladu zásadovějších kolegů už se nikdy nezbavil.

Jeho obratnost v politickém prostředí se projevila i po revoluci. V devadesátých letech se sblížil s Václavem Klausem a stal se jeho sněmovním poradcem. Pro ODS dělal mediální přednášky, byl spoluautorem předvolební brožury Tak pravil Klaus. Na oplátku se stal v roce 2015 Klaus spokojeným oponentem jeho habilitační práce na téma manipulace v médiích, na jejímž základě získal Žantovský titul docenta na soukromé Panevropské vysoké škole v Bratislavě. Žantovský v ní podal televizní stávku redaktorů bránící ČT před ovlivňováním politiky jako pokus o politický puč. Cestu si našel i k ČSSD a Miloši Zemanovi: pro oba politiky má ve svých mediálních výstupech spoustu uznání.

A teď se komentátor Parlamentních listů a spoluzakladatel spolku dezinformačních proruských serverů Asociace nezávislých médií zalíbil i hnutí ANO, které ho vysílá kontrolovat veřejnoprávní ČTK. „Důvody nominace mne příliš nepřekvapily. Hnutí ANO sedí Žantovského paušální kritika veřejnoprávní České televize v okamžiku, kdy publicistika ČT šlape na paty jejímu šéfovi,“ komentoval to na svém blogu analytik Milan Šmíd, který učil žurnalistiku na Univerzitě Karlově.

„Vědí, že jsem nezávislý,“ vysvětluje svou oblibu u politiků, „asi si všimli, že mám něco za sebou a mediální problematice rozumím. A že před příkrým stylem dávám přednost příjemné rozpravě.“

Do rady jej nominoval poslanec za ANO Martin Kolovratník, bývalý šéf pobočky Českého rozhlasu v Pardubicích, odsouhlasil ho předseda Babiš, kterého Žantovský ve svých výstupech prezentuje jako „terč každého novináře, který jen udrží pero“, a klub poslanců. „Jeho provokativní názory by radě ČTK neuškodily,“ říká Kolovratník, „a nikdo neměl protinávrh. Osobně ho příliš neznám, ale věděl jsem, že se zabývá médii na akademické úrovni.“

Akademická úroveň je však trochu vachrlatá: Žantovský v minulosti působil na soukromých školách, třeba na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde podivuhodně vystudovala Jana Nagyová a další zájemci o titul z řad politiků. Nebo na pražské pobočce soukromé – a zcela marginální – ukrajinské Akademie managementu a komunikace. Teď je jeho hlavním působištěm Panevropská vysoká škola, kam, jak sám říká, „jezdí jen tak jednou za rok“.

Jeho hlavním odbytištěm v roli novináře jsou v branži kriticky hodnocené Parlamentní listy a s nimi propojená stanice Praha TV. K tomu občasné komentáře pro Český rozhlas. „To jsem tolik nezkoumal, kde působí. Je pravda, že jeho názory jsou spíše proruské a protievropské, kdežto mé jsou proevropské, prozápadní a liberální. Ale šlo mi o tu jeho provokativnost,“ říká Kolovratník. „A po pravdě řečeno, bylo málo času, velký spěch a nikdo jiný mě nenapadl.“

Petr Žantovský v restauraci Demínka zrovna prozrazuje, že jeho oblíbenou písní je song Jaromíra Nohavici Kdo je hrdina a kdo dezertér, protože odpovídá jeho vidění světa – že nic není černobílé a vše je trochu složitější. Proto mu konvenuje oblast „alternativních médií“. Ale přece jen – rozpor mezi tím, jak ho vidí kolegové a odborný svět, a jak se vidí on sám, bije do očí.

Jak si Žantovský vysvětluje, že coby „mediální odborník“ nemá nabídky do seriózní části mediálního a akademického světa? „Tak to je urážka. Už nebudu odpovídat,“ říká Petr Žantovský a kvapně vstává od stolu. „Chcete říct, že dostávám jen zbytky?! Tak řekněte svému vydavateli, ať mi něco nabídne!“ Vypadá to, že na Petra Žantovského přichází další z jeho šoků: „Takhle po*rat příjemnou rozpravu!“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 36/2017 pod titulkem Nikdo jiný nás nenapadl. Petr Žantovský se stal členem Rady ČTK