Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Redakce Editorial

Intelektuální poctivost

Potřebujeme odpoutání se od nálepek a hledání vlastní interpretace současných dějů

shutterstock_345566675
Umberto Eco ještě vloni v listopadu v Berlíně četl ze svého posledního románu Nulté číslo. • Autor: Shutterstock

Schopnost formulovat myšlenky je největší výsadou lidského druhu. Umožňuje nám užívat si povídání s přáteli, obdivovat výtvarná díla, číst romány, které nás udivují svou fantazií. Díky těmto schopnostem umíme zaznamenat i svoji paměť, společnou paměť, tedy historii. Děláme to zejména proto, abychom nezapomněli na velké činy velkých osobností, ale také aby nezapadly hrůzy, kterých jsme se jako lidé dopustili. Nechceme přece chyby opakovat.

Jazyk, řeč, psané slovo… nás tedy dělají silnějšími. Jsou však chvíle, kdy nás jazyk i zrazuje. Vzhledem k výše popsané znalosti historie máme logicky sklon k tomu, abychom dnešní události přirovnávali k těm minulým. Používáme k tomu dokonce často termín „neo“, takže máme neonacismus, neofašismus a v poslední době stále častěji zmiňovaný neomarxismus. Když byl Donald Trump zvolen prezidentem, řada novinářů či pozorovatelů si při popisování jeho fenoménu pomáhala termínem “fašismus". Také u nás tu a tam čteme o fašizaci společnosti.

Reklama
Reklama

I_obalka_R03_2017

Jenže tady se právě dostáváme do bodu, kdy nás jazyk zrazuje. Naše generace znají fašismus už téměř výhradně z hodin dějepisu, knih či dokumentárních filmů. A v nich vidíme fašismus už v jeho konečné fázi – pálí knihy, rozbíjí výlohy, zabíjí lidi apod. Lidská představivost tudíž jakékoli srovnání s dneškem okamžitě hodí do koše, protože nic z toho se nyní neděje. Varování se pak mění v pravý opak – otupí citlivost ke zcela nové podobě nebezpečí pro naši svobodnou společnost. Maďarsko například ukazuje, že lze vytvořit poměrně nesvobodnou zemi, která ale nepřipomíná fašismus či komunismus.

Jestli tedy dnes něco potřebujeme, tak odpoutání se od různých nálepek – byť připomínání historie má stále velký smysl – a hledání vlastní interpretace současných dějů. Bude to mnohem těžší, ale o to důležitější. Je škoda, že nás minulý týden opustil muž, který toho byl schopen – sociolog Zygmunt Bauman (nekrolog od Martina M. Šimečky najdete na str. 38–39). Podobných myslitelů je nám třeba, což dokazují i nedávno česky vydané knihy sebraných textů George Orwella a Umberta Eca. Jejich intelektuální poctivost je příkladem, jak v tomto ohledu postupovat.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2054
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte