Za jakou cenu?
Může svět prosperovat pouze na obnovitelnou energii? Opuštění fosilních paliv je nezbytné, nebude však bezbolestné.
Populární článek v New York Magazine z minulého týdne o vlivu globálního oteplování začíná zlověstně: „Je to, věřte mi, horší, než si myslíte.“ A pak předpovídá v New Yorku vyšší teploty, než jaké jsou dnes v Bahrajnu, nebývalé sucho všude, kde se produkují potraviny, šíření nemocí, jako je dýmějový mor, dosud uzavřený pod sibiřským ledem, a permanentní ekonomický kolaps. Může svět tváří v tvář takovým katastrofálním proroctvím hledat útěchu u těch, kteří tvrdí, že lze vcelku rychle a bezbolestně přejít ke stoprocentně obnovitelné energii?
Odpověď na tuto otázku je na první pohled žalostně depresivní. Navzdory klesajícím cenám vyrábí vítr a slunce na celém světě pouze 5,5 procenta elektřiny. Síla vody je jako obnovitelný zdroj elektřiny mnohem významnější, ale náklady na její využití stoupají a investice se snižují. Když poptávku po energiích vezmeme z širšího hlediska, včetně energií, které se používají pro vytápění domácností, v dopravě a průmyslu, sníží se podíl větru a slunce na titěrných 1,6 procenta (viz tabulka). Eliminovat v dohledné budoucnosti z energetického mixu fosilní paliva se tedy zdá nemožné.
Avšak všechny změny ve výrobě energie, jako byl přechod od uhlí k uhlovodíkům ve 20. století, trvaly mnoho desítek let. A právě tempo změn určuje, kam půjdou investice. Zelení jsou proto mnohem optimističtější. V uplynulém desetiletí byly na koni solární fotovoltaika (FV) a energie z větru. Přestože se investice v minulém roce trochu snížily, Mezinárodní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
