Stanislav Křeček, leden 2017
Stanislav Křeček • Autor: Matěj Stránský

Novým veřejným ochráncem práv bude bývalý zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Sněmovna ho zvolila v tajné volbě, když v druhém kole získal 91 hlasů ze 175 a porazil Víta Alexandra Schorma, vládního zmocněnce ČR u Evropského soudu pro lidská práva. V prvním kole Křeček obdržel 66 hlasů, pro Schorma hlasovalo 47 poslanců a právníka Jana Matyse volilo 20 poslanců. Při této příležitosti výjimečně odemykáme rozhovor, který vznikl poté, co byl zvolen zástupcem Anny Šabatové. Pokud podobné články oceňujete a chcete je číst pravidelně, staňte se naším předplatitelem.

Škála témat, k nimž se vyjadřujete, je široká – od stavebních předpisů po islám. Podle čeho si je vybíráte?

Musíme rozlišovat dvě činnosti veřejného ochránce práv. Jednak je to konkrétní činnost nad konkrétními stížnostmi občanů. Ale stejně tak se člověk může vyjadřovat k problémům, které zajímají celou společnost, jako je postavení lidských práv, svobod, vztah bezpečnosti a svobody. To jsou nejvážnější problémy současného světa a k těm by se měli vyjadřovat lidé ve veřejných funkcích, aby bylo zřejmé, co si myslí.

Těsně před Vánocemi jste napsal, že je třeba restart lidských práv. Proč jste to oznámil v tom čase? Stalo se něco důležitého?

To ne, šlo o obecnou úvahu nad pojímáním lidských práv. Je přece jasné, že se evropská společnost dostává do situace, kdy bude muset řadu věcí přehodnotit. Dříve přijaté zákony se ukazují jako nevhodné.

Co budeme muset přehodnotit?

Například zákony o azylu přestávají platit. Zákony, které omezovaly schengenský prostor, byly přijaty v době, kdy tu žádné nebezpečí nehrozilo. Zákon o náboženských společnostech bude muset být předělán, protože asi nebude možné, aby dále církve přijímaly dary nebo byly financovány z jiných zdrojů, jak to bylo dosud.

Mluvme o lidských právech. Která by měla být omezena?

Pane redaktore, lidská práva a bezpečnost jsou spojité nádoby. Člověk, který není bezpečný, není ani svobodný. Čili míra nebezpečí, jež je nyní v Evropě pociťována, musí mít vliv na pojímání lidských práv.

Ať má vliv, otázka je jaký. Tyhle obecné úvahy už známe z vašich článků, teď bychom si mohli říct nějaké příklady…

Pane redaktore, nejsem zákonodárce, abych vám řekl, co jak má být. Je ale zřejmé, že dnes je svoboda slova chápána jinak, než jsme si tu ještě před dvaceti lety představovali. Přece zjevně omezujeme svobodu slova k ochraně lidské důstojnosti a jiných zájmů. A druhá věc, na kterou se zapomíná: řada práv, jež považujeme za důležitá a bránili bychom se, kdyby nám je někdo bral, postupně ztrácí svůj význam. Podívejte se právě na svobodu slova. Co to dnes je? Jakou má nyní hodnotu moct říkat či psát, co chci? Copak někým otřese Zolův článek „Žaluji!“? Svět se řídí ratingem firem, ekonomickými vlivy. Copak svoboda slova ještě určuje běh světa? Nebo svoboda shromažďovací… Běda, kdyby nám ji někdo omezil. Přitom tady demonstruje sto tisíc odborářů a má to nějaký vliv? No žádný. Čili máme svobodu, která však ztrácí význam. V Aleppu také není nikdo omezen ve svobodě slova, ve svobodě shromažďování a k čemu jim to je? V tomto duchu byly Drulákovy výhrady k havlovskému pojetí lidských práv, že? Pro názornost se používá termín čínský rolník. Po čem touží čínský rolník? Aby měl svobodu slova, svobodu shromažďovací, nebo je pro něj spíše důležité, aby měl zajištěnou mzdu a vzdělání?

Bohužel tu s námi nesedí, abychom se ho zeptali…

Posun lidských práv je ale evidentní.

Jak bychom měli ono restartování lidských práv udělat?

Pane redaktore, jsem právník. Zúčastňuji se řady právních konferencí a pro mě to jsou velmi složité otázky, které takovýto jednoduchý rozhovor nemůže vyčerpat. Obecně je pociťována potřeba změny právních předpisů, jež v dnešní době už nevyhovují současnému světu. To není nic nového. Jak dalece budou omezena lidská práva ve prospěch bezpečnosti, je jedna z klíčových otázek Evropy. Teď máme lidská práva bez povinností. Bude třeba je svázat s povinnostmi.

Uveďme si nějaký příklad.

Každý, kdo chce používat náboženské symboly, mít svobodu náboženství a vyznání, musí chápat, že nemůže porušovat rovnost lidí. Například chtít nosit ve škole šátek, pokud ostatní podle školního řádu nesmějí. Nebo další věc: každý, kdo chce právo na byt, na bydlení – a to je lidské právo, které dvacet let prosazuji –, se musí také nějak chovat ke svým spolubydlícím, k tomu bytu, k majetku. To všechno není dost dobře chápáno.

Jaký má svoboda slova význam? Copak  dnes někým otřese Zolův článek „Žaluji!“? Svět se řídí ratingem firem a ekonomickými vlivy.

Tweetni to

Podle čeho hodnotíte, že to není chápáno? A jak poznáme, že to začne být chápáno?

Pane redaktore, k tomuhle se svolávají vědecké konference. Vy ode mě chcete, abych zodpověděl otázku, která není autoritám nikde vyjasněna. Lidstvo však nenašlo jiný způsob, jak chránit svobodu, než jejím omezením. To necituji sebe, to cituji doktora Havlíčka, známého právníka. A možná ani jiný způsob ochrany svobody není, protože musíme omezit práva těch, kteří nám tu svobodu chtějí vzít. Jinak demokracie zanikne, jak známe z historie, o tom nemůže být sporu.

Nedávno jste komentoval případ, kdy administrátor blogů iDNES.cz Patrik Banga smazal blog dámy jménem Lucie Provazníková kvůli jeho rasistickému charakteru. Vy jste Bangův postup označil za „mimořádně ostudný, téměř skandální“. Co vás k tomu vedlo?

Administrátor blogu odstranil negativní hlasy směřované na jeho příbuzného (zpěváka Radka Bangu – pozn. red.), to se mi zdálo zvláštní. Jinak prosím vás, to byla jedna věta…

Vy jste nenapsal „zvláštní“. Vy jste napsal „mimořádně ostudné, téměř skandální“. A nešlo jen o negativní hlas, ale rasisticky laděný hlas. Měli ho na iDNES.cz nechat?

Pane redaktore, co to je rasistický, že? Rasismus je představa, že jedna rasa je hodnotnější než druhá. Dnes se rasismem nazývá kdeco. Jakýkoli negativní názor je rusistický, rasistický, putinovský a já nevím jaký.

Mají servery jako iDNES.cz volně publikovat rasisticky urážlivé blogy?

S tím samozřejmě nesouhlasím.

A proč je tedy Bangův postup „mimořádně ostudný“?

Na otázku, jestli měli nechat rasistické příspěvky, musím odpovědět, že ne. Problém je v tom, že se neshodneme, co je a co není rasismus.

Věty typu „Vystřelil jako Cikán ze sámošky“ nejsou rasistické?

Už se k tomu nebudu vyjadřovat. Byla to jedna věta na Facebooku.

Směřuji tím vlastně k tématu, o němž jsme hovořili před chvílí. Role administrátora blogů je přesně taková, že má kontrolovat a případně vyloučit texty s nadávkami nebo rasistickými výrazy. Jinak řečeno, omezit něčí svobodu slova v zájmu ochrany důstojnosti někoho jiného. Takže vy mluvíte o legitimním omezení svobody slova ve smyslu náboženství a zároveň označujete za ostudné, když někdo jiný na svém webu omezí svobodu slova kvůli rasismu.

Já dělám přesný opak toho, co teď říkáte. Snažím se, aby svoboda slova byla zachována v co největší míře. Jenom se zamýšlím nad tím, k jakým hranicím se musíme dostat. Ale nepřeju si, aby byla svoboda slova omezována, a už vůbec ne pod falešnými záminkami, jako je boj proti xenofobii, putinovským webům a podobně. To by bylo velice nebezpečné.

Vy jste ale říkal, že je třeba restart v lidských právech.

Nepochybně k němu dojde, ale hledejme společně tu hranici. Hledejme, kde je ještě únosné omezení lidských práv s ohledem na bezpečí, a kdy už ve jménu bezpečí ztrácíme svobodu.

Asi nežijeme ve stejném státě

Vadí vám snaha ministerstva vnitra zřídit úřad na potírání dezinformací?

Proti tomu úřadu nic nemám, naopak oponuji těm, kdo říkají, že to je nová cenzura. Rozhodně není.

Proč na Facebooku často nabízíte svým přátelům jako zdroj informací Parlamentní listy? Jde o médium, jež bývá označováno za zdroj propagandy na internetu.

Jsem překvapen, na co se mě to tady ptáte… Je to zakázaná tiskovina? Pokud je tam rozumný článek, tak ho sdílím. Jestli chcete naznačit, že Parlamentní listy jsou jeden z těch nepřátelských a tak dále webů, tak tohle já nehraju, to prostě odmítám.

Co si tedy myslíte o kritice, která směřuje k obsahu Parlamentních listů?

No to je samozřejmě nesmyslné.

Proč nesmyslné?

Když někdo není schopen oponovat jejich názorům, tak je označí za problémový web, ale tak tomu rozhodně není. Ta kritika samozřejmě není v pořádku, není správná.

Jak víte, že není?

Někdo má dojem, že Parlamentní listy jsou příliš levicové, někdo soudí, že jsou příliš pravicové, ale tyhle názory já nesdílím.

Reklama
Reklama

Navazuji na celý svůj profesní život a nezdá se mi, že by to mělo vzbuzovat nějaké pochybnosti. 

Tweetni to

Katedra politologie Masarykovy univerzity podrobila analýze 2660 článků na různých webech. Závěr zní, že i Parlamentní listy šíří prokremelskou propagandu. Četl jste tu analýzu?

S tímto názorem nesouhlasím a nezajímám se o to.

S oblibou říkáte, že jste právník a že se opíráte o odborné posudky. Před Vánocemi jste publikoval jakési desatero, kde mimo jiné uvádíte, že by se měl každý věnovat tomu, čemu rozumí. A teď vás najednou nezajímá analýza lidí, kteří rozumějí mediálním analýzám?

No protože se mi Parlamentní listy zdají rozumné, proboha! Lidové noviny taky píší občas blbosti a občas zase píší něco dobrého. Právo občas píše dobré články, občas taky s nimi nesouhlasím. Ale svět není černobílý, jak se mi snažíte naznačit.

Pouze se odvolávám na analýzu Masarykovy univerzity, podle níž Parlamentní listy šíří prokremelskou propagandu.

Asi ne ve všech článcích, a i kdyby to byla pravda, já tento názor nesdílím.

Jako příklad změny omezení práv jste uvedl právo na politický azyl pro lidi na útěku.

Politický azyl samozřejmě uznávám, politický azyl je povinností.

Nevadí vám, že laťka přísnosti je u nás nasazena vysoko?

Ne, není. Česko má velikou tradici, naši lidé nikdy neodmítali udělování azylů. Je nespravedlivé tvrdit, že jsme xenofobní a že nepřijímáme uprchlíky. Před válkou jsme přijímali Židy, po válce Řeky, později Vietnamce.

Vietnamci sem nepřišli jako uprchlíci. A Češi po druhé světové válce prosluli víc jako žadatelé o azyl.

Jistě, ale Vietnamce jsem uvedl jako příklad toho, že nám většinově nečiní problém soužití s jinými národy, že paušální obvinění z rasismu a xenofobie nejsou spravedlivá.

Ve svých vyjádřeních varujete před muslimy. Co vám na nich vlastně vadí?

Islám nemůže být zakazován, ale náboženství nesmí mít vliv na legislativní nebo politickou činnost. Ať si ti lidé věří, ale nesmějí požadovat na zákonech, aby jim bylo umožněno mnohoženství, abychom jim umožnili devítileté nevěsty a podobně.

Ale vy varujete před muslimy obecně, nemluvíte jen o zákonech.

Protože muslimové neuznávají Všeobecnou deklaraci lidských práv. Tu odmítají a mají svoji vlastní, v níž se lidská práva podřizují šaríi.

Myslel jsem, že přistupujeme k lidem jako k jednotlivcům.

Ne, to nemůžeme. Jestliže je někdo pravověrný muslim a řídí se muslimským náboženstvím, odmítá Všeobecnou deklaraci lidských práv.

Jak víte, že ji odmítá?

Protože muslimové mají Deklaraci lidských práv islámu. Pokud někdo přestane být věřícím muslimem, přestane respektovat právo šaría, bude se chtít stát Čechem či Němcem, řídit se českým nebo německým právem, je všechno v pořádku.

A jak by měli přestat být muslimy?

Musí respektovat zákony země, ve které žijí, ale potom nerespektují zákony své víry.

Máme tedy při azylovém řízení řešit, jestli žadatel je, či není muslim?

No, pane redaktore, nevím, jestli žijeme ve stejném světě. Muslimové, kteří se řídí muslimským náboženstvím, mají jiný vztah k právům žen, než mají lidé, kteří nejsou muslimové, to snad nechcete popřít. Jestliže je žadatel muslim, tak má jiný vztah k právu, protože podle práva šaría žena má svoje vlastní povinnosti, není rovnocenná muži. Pokud daný člověk toto dělení opustí a bude považovat ženy za rovnocenné mužům, pak je to v pořádku.

Ale třeba sem přicházejí, protože se chtějí stát občany České republiky.

To si opravdu myslíte? Potom to vůbec nechápete. Oni sem přicházejí proto, že nás chtějí nahradit, ne že chtějí žít s námi.

A jak to víte?

To přece vyplývá z jejich prohlášení, že Evropa bude muslimská a že nás nahradí…

Z jakých prohlášení?

No prohlášení řady muslimských autorit.

Ale my přece posuzujeme jednotlivé lidi, žadatele o azyl, nikoli autority.

Nezáleží na tom, jaká je většina, důležité je, jak se chová aktivní menšina. Řada nacistů byli slušní lidé, ale bylo tam gestapo. Musíte posuzovat národ podle toho, jak se chová aktivní menšina, ne podle toho, jak se chová většina.

Mnozí uprchlíci však právě před touhle – jak říkáte – aktivní menšinou utíkají. Zjišťování motivů útěku bylo až dosud podstatou azylové politiky. Nemáme na to tedy brát zřetel?

To jistě máte pravdu, ale takový postup byl možný při azylových řízeních v minulých letech. Dnes při masovém příchodu tisíců osob je takové zkoumání skoro nemožné a řada evropských států připravuje změny azylových zákonů tak, aby odpovídaly současným poměrům.

Takže fakt, že zjišťování motivů útěku je velmi obtížné, má vést k paušálnímu odmítnutí muslimských migrantů?

To, že je žadatel o azyl muslim, samozřejmě není důvod k odmítnutí.

Co teď jako zástupce ombudsmanky vyřizujete?

Mám na starosti stavební věci, čili je tam spousta stížností na katastrální úřady, na sousedské vztahy, stížnosti na chování soudců…

Proč vlastně tuhle práci děláte?

Pane redaktore, dvacet let se zabývám lidskými právy, takže tato pozice je vyvrcholením mé dosavadní profesní kariéry. Zabývám se právy lidí, jejich postavením v politickém systému, v právním řádu, tvorbou zákonů, připomínkováním zákonů. Čili navazuji na celý svůj profesní život a nezdá se mi, že by to mělo vzbuzovat nějaké pochybnosti.

Stanislav Křeček, leden 2017
Stanislav Křeček • Autor: Matěj Stránský

Stanislav Křeček

Narodil se před 79 lety v Praze. Po studiu právnické fakulty byl začátkem sedmdesátých let vyhozen z politických důvodů od soudu a živil se jako výtvarník. Vstoupil do Československé socialistické strany, kde se propracoval na pozici tajemníka. Listopad 1989 mu přinesl nové možnosti. Začal pracovat jako právník. Stal se předsedou Sdružení na ochranu nájemníků a dlouho úspěšně bojoval proti liberalizaci nájemného. V roce 1993 se stal členem ČSSD, patnáct let dělal poslance. Čtyři roky působí jako zástupce ombudsmanky. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2209

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte