Spisovatelka Ayelet Waldman se v článku pro feministickou publikaci Lenny Letter rozepsala o tom, jak jednou začas, když je s manželem zmůže péče o děti, domácnost, práce a trochu se odcizí, seženou si nejčistší formu MDMA a spolehlivé hlídání. Zamluví si pokoj v hotelu a na víkend se ponoří do drogou podporované konverzační a sexuální extáze. Její muž, nositel Pulitzerovy ceny Michael Chabon, se zase ve své knize o otcovství čtenářům přiznal, že váhal, jak zodpovědět otázky dětí o tom, jestli někdy kouřil marihuanu: upřímná odpověď by prý byla „milionkrát“. To ale menším dětem (mají čtyři) na rovinu říct nechtěl, ale teď, když jsou větší, je k nim prý upřímný.
Taková otevřenost se musí dobře praktikovat v hyperliberálním předměstí San Franciska Berkeley, kde s Ayelet žijí. Ve čtyřech amerických státech je užívání marihuany dnes zcela legální i k rekreačním účelům a Kalifornie se k nim také přibližuje. Občané státu si odhlasovali – mimochodem po kampani, do které notně přispěl jeden z původních akcionářů Facebooku Sean Parker –, že od roku 2018 bude konopí volně dostupné a daněné patnácti procenty. Ale už nyní lze „trávu“ v celé Kalifornii konzumovat ze zdravotních důvodů.
Proces uznání relevantních zdravotních problémů je dokonale postmoderní: přes Skype vedete krátkou konverzaci s lékařem, tomu řeknete, že máte v rodině šedý zákal nebo trpíte úzkostí či bolestmi. Doktor vystaví elektronický předpis, jejž můžete načíst rovnou v nějaké „drogové aplikaci“, jako…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
