Jaké jsou dopady populačního růstu? Může naše planeta uspokojit požadavky očekávaného počtu deseti miliard lidí již v polovině tohoto století? Na tyto otázky odpovídají autoři knihy Je planeta Země už plná?. Významní oxfordští akademici se v jednotlivých kapitolách zabývají náklady a přínosy, které má narůstající populace pro náš ekonomický, sociální a ekologický systém. Kniha tak neřeší jen otázku v názvu, věnuje se i vyhlídkám dnešního globalizovaného světa.
Autoři se nedívají prizmatem filozofických teorií, vycházejí z demografických a biologických dat. Z těch se pak snaží odvodit doporučení v podobě konkrétních technických řešení i obecnějších pobídek. Zásadní je, že obyvatelé západního světa, jejichž ekologická stopa by se dala přirovnat ke spotřebě patnáctitunového King Konga, by měli žít méně sobecky. Soudobou migraci v této souvislosti autoři hodnotí jako přirozený prostředek odstraňování nerovnováhy mezi různými částmi světa. Možnost, že by všichni Indové měli stejnou zdravotní péči jako Britové, přitom označují za nereálnou. Nemálo by se jí ale přiblížili, kdyby začali využívat nízkorozpočtové technologie; podobně navrhují zavedení funkce akreditovaných zdravotních aktivistů, kteří by neměli plnohodnotné lékařské vzdělání, ale prováděli by základní vyšetření.
Kniha nedává přímá politická doporučení ani nechválí konkrétní politiky, ale z kontextu je zřejmé, s kým autoři polemizují. S těmi, kdo chtějí budovat hradbami obklopené pevnosti blahobytu. S těmi, kdo…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
