0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Komentáře29. 10. 20163 minuty

Kanadský žert v Belgii

Evropsko-kanadská smlouva ukázala nutnost jasného posunu v EU

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Den poté, co kanadská ministryně obchodu Chrystia Freeland v slzách opustila bývalý hospic Saint-Gilles v belgickém Namuru, sídlo valonského parlamentu, psaly tamní noviny o vítězství občanů, o skutečném svátku demokracie, v níž je možné uplatnit menšinový názor. Vlámské deníky a řada evropských naopak o snaze Valonů zablokovat podpis kanadské obchodní dohody s EU, známé pod zkratkou CETA, referovaly jako o názorném příkladu tyranie menšiny. Skupina čítající necelé procento populace EU využije její demokratičnosti a zablokuje sedm let vyjednávanou smlouvu pro bezmála 550 milionů obyvatel.

Pravdu měly obě interpretace. Komplikovaný systém belgického federálního uspořádání dává regionálním parlamentům – je jich pět – právo vyjádřit se ke smlouvám vyjednávaným belgickou vládou, pokud jsou dotčeny jejich kompetence. To v případě CETA, která se dotýká například environmentálních standardů zboží proudícího z Kanady do Evropy, naplněno bylo. Třicítka poslanců za valonské socialisty vyslyšela obavy farmářů z kanadské konkurence, která podle nich zaplaví belgické regály geneticky upravenými potravinami a k ruce bude mít právo korporací žalovat při prosazování svého zboží stát u mezinárodní arbitráže, a vystavila vládě v Bruselu a tím i smlouvě červenou kartu. Motivů valonských socialistů bylo bezpochyby víc a byly méně rytířské než boj za rodinné farmy v regionu s vysokou nezaměstnaností; ale to je teď vedlejší. Kolaps dohody se naštěstí podařilo minulý týden v poslední chvíli…

Reklama

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc