Chytré jako opice

Dvacet tři šimpanzů a sedm orangutanů sedělo před obrazovkou a sledovalo krátké skeče, připomínající grotesky. Lidoopi chovaní v zajetí milují filmy, takže by na tom nebylo nic až tak zvláštního. Jejich tváře ovšem v tu chvíli pozoroval nejmodernější systém pro záznam očních pohybů. A třicítka dobře se bavících lidoopů ten den svými bulvami řečeno slovy jedné komentátorky „překročila Rubikon“.

Jak? Výsledky experimentu, na němž se podílela tři výzkumná pracoviště a který počátkem října publikoval časopis Science, podle vědců mění dosavadní názor na vyspělost našich nejbližších příbuzných. Mají totiž zřejmě jednu klíčovou schopnost, kterou jsme dosud přisuzovali jen nám samotným.

Jana a Klára

Primáti – a lidoopi obzvlášť – mají pochopitelně spoustu dovedností nebo vlastností, kterými se člověku podobají. Dokážou používat nástroje, vedou rozvinutý sociální život, mají vyspělé emoce nebo dobrou dlouhodobou paměť. V zajetí jsou schopni se naučit komunikovat s lidmi, rozeznávají se v zrcadle. Dokážou podvádět, pamatují si, kdo je dobrý parťák pro plnění nějakého úkolu, uvědomují si svůj společenský status.

I pro naše šikovné příbuzné ovšem donedávna platil jeden těžko překročitelný práh. Respektive – vědci si mysleli, že platí. Odborně se mu říká teorie mysli. Jde o schopnost, kterou člověk nabývá obvykle mezi čtvrtým a pátým rokem života a která je klíčovým předpokladem našich vyšších kognitivních funkcí.

Teorie mysli stručně řečeno znamená, že chápeme, že…