2003
Recep Tayyip Erdoğan se stává premiérem a začíná radikálně měnit Turecko. Jeho vláda startuje dekádu rychlého hospodářského růstu a chce se přiblížit k Evropské unii. Erdoğan například ruší trest smrti a zkouší se usmířit s kurdskými rebely. V médiích i ve školách se zase smí mluvit v kurdštině, poturčená města na východě země dostávají zpět původní kurdské názvy a naděje na ukončení desítky let trvajícího konfliktu jsou vysoké. Evropští lídři Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy dávají najevo, že si turecké členství v EU nepřejí.
2016
Turecký parlament zbavil čtvrtinu svých poslanců imunity a tato změna je namířená především proti zastupitelům prokurdské opoziční strany HDP. Poslanci tím splnili přání Erdoğana, který HDP vyčítá blízké vazby na kurdské teroristy, s nimiž od minulého roku opět válčí. HDP je však také nejhlasitějším kritikem jeho čím dál více netolerantního a nevypočitatelného chování. Pokud skutečně začnou politické procesy proti prezidentovým kritikům, tak minulý pátek Turecko rázně vykročilo směrem k diktatuře. Ve vztahu k Evropě se karty obrátily – EU dnes Turky potřebuje k řešení migrační krize, Erdoğan svůj zájem o těsné partnerství ztratil.
Bill Clinton během projevu v New Jersey. Polská premiérka Beata Szydłová požádala, aby se bývalý americký prezident omluvil.
„Nebýt Spojených států, nebylo by Maďarsko ani Polsko svobodné. Teď si ale obě země…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
