Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
17_A_jaros_R18_2016 Autor: Milan Jaroš
Politika Téma

Kdo tu píše pro Putina

Po stopách tajemných majitelů proruských médií

Text Ondřeje Kundry je nominován na Novinářskou cenu. O vítězi můžete rozhodnout do konce dubna na hlasovani.novinarskacena.cz.

•••

Záhada tzv. proruských dezinformačních webů se zdá být vyřešená: nejslavnější z nich Aeronet.cz, který proslul odhalením, že protesty lidí proti prezidentu Zemanovi na Albertově v listopadu 2014 organizovala a platila americká ambasáda, přišel o svoji zakonspirovanou anonymitu. Kotví v severomoravském Havířově, v panelovém bytě Mariána Rohályho (48), zaměstnance místního ocelářského gigantu ArcelorMittal. Dělník a podle svých vlastních slov tak trochu životní smolař Rohály spravuje finanční účty Aeronetu, takže se zdá být jednou z klíčových postav jeho fungování. Při bližším pohledu to však již tak jasné není. Další nitky totiž vedou do Virginie v USA, Amsterodamu a Lucemburku, kde se ukrývají lidé, kteří nikdy nechtěli být nalezeni.

Jiné zdroje

Obyvatelé pětipatrového paneláku na předměstí Havířova patří spíše k těm šťastnějším. Jejich dům totiž na rozdíl od řady dalších v okolí prošel před časem rekonstrukcí, fádní šedou omítku vystřídaly žlutozelené odstíny a přibylo jedno moderní patro půdních vestaveb. Na to, že právě tady by mohlo být jedno z center Aeronetu, vlajkové lodi údajné dezinformační sítě Rusů v Česku, nic neodkazuje, žádná cedulka u zvonků, ani nikdo z místních o něm nikdy neslyšel.

Jediný, kdo ví víc, je Marián Rohály. Nenápadný muž, kterého místní znají jako dlouholetého zaměstnance slévarenského provozu, kde má na starosti chlazení a vše s vodou. V bytě žije se svými rodiči a ve volném čase si přivydělává masírováním. Vedle tohoto viditelného života však Rohály žije ještě jeden, o dost utajenější, a jeho středobodem je právě Aeronet. Na Rohályho jsou totiž napsané oba účty Aeronetu, jeden ve Slovenské spořitelně a druhý v české Air Bank.

17_B_R18_2016
Státu jsem přestal věřit. (Rohály)

Rohály k nim má dispoziční právo, u něj se scházejí finance na provoz webu. „Jak jste mě našli?“ ptá se Rohály ve dveřích svého bytu. O Aeronetu ale příliš hovořit nechce. „Mám po šichtě,“ uvádí. Nakonec si bere aspoň nabízený telefon s tím, že si rozmyslí, zda by si odpoledne neudělal přece jen na schůzku čas. Telefon zvoní za hodinu a půl, scházíme se v hostinci nedaleko Rohályho bytu. Pokladník Aeronetu je oproti předchozímu setkání sdílnější a postupně vypráví celý svůj život. Sám sebe charakterizuje jako člověka, který se v současném politickém systému cítí jako „otrok“. Vadí mu, že mu po zaplacení daní a pojištění zbude v peněžence jenom dvacet tisíc korun, což, jak říká, je málo na pořádný život.

Líčí své mládí, kdy byl šikanovaný ve škole, první velké neúspěchy, kdy se mu nepodařilo kvůli náročnosti dokončit vysokoškolská studia. A další maléry, kdy prý přišel v nějakém blíže nespecifikovaném tunelu o peníze, nebo když v práci upozornil na korupci, a nikdo s tím nic nedělal. „Státu jsem přestal věřit,“ říká Rohály. A dodává, že nevěří ani současným médiím, která podle něj tomuto nepřátelskému státu slouží a jsou s ním provázaná.

Právě z nechuti k běžným médiím a ze strachu, aby nepodlehl jejich manipulaci, začal Rohály postupně hledat jiné zdroje informací. Tak narazil na alternativní proruské weby a jedním z nich byl i Aeronet. „Získal jsem pocit, že se pokouší hledat pravdu,“ vypráví. A přes sítě – „ne přes Twitter a Facebook, přes úplně jiné sítě, které nechci specifikovat,“ říká Rohály – ho před časem na základě doporučení několika dalších lidí údajně oslovil nějaký muž, jestli by mu nemohl pomoci a spravovat účty tohoto webu.

Podle svých slov se s ním Rohály nikdy nesetkal, jediné, co o něm ví, je, že „žil v USA a později se snad přestěhoval do Evropy“. „Je to nepochopitelné, ale přesto to tak nějak zhruba bylo,“ říká Rohály, který na tajemnou nabídku kývl a slíbil, že pomůže. Od té doby spravuje dvě zmíněná konta Aeronetu a peníze „předává dál“. Jestli někomu osobně, či je přeposílá na jiná konta, to už nechce říct: „Nemám zájem to konkretizovat.“ Na otázku, jestli ví, kdo jsou další lidé v týmu Aeronetu, odpovídá stručným „ne“.

Vedoucí kolotoče

Muž, který sám sebe označuje za šéfredaktora Aeronetu, komunikuje pouze přes e-mail a podepisuje se jako „VK“ nebo „Vedoucí kolotoče“. Svojí prací chce české veřejnosti, ohlupované propagandou „vládních médií“, otevřít oči. „Lidé nejsou ochotni připustit si, že když si večer pustí televizi, že si zapínají manipulaci, lži. Ti lidé ale časem prozřou, procitnou, pochopí,“ napsal VK před časem v jedné ze svých řídkých odpovědí na otázku Respektu. Svoji misi popisuje jako „guerillovou žurnalistiku“: „Je to vedení elektronického informačního boje s nepřítelem, který nikdy nespí. Naším nepřítelem jsou západní informační média, která zahlcují český mediální prostor proamerickou propagandou, proamerickým pohledem na vazalské postavení Evropanů ve věci amerických zájmů na starém kontinentu.“

„Vedeme guerillovou žurnalistiku, informační boj s nepřítelem, který nikdy nespí.“ 

Šéfredaktor Aeronetu VK Tweetni to

Přestože Aeronet ostře kouká pod prsty „globální politické elitě“ a společnost vyzývá k ostražitosti a spoléhání se pouze na fakta, zjišťování informací o sobě samých ale jeho tvůrci nevidí rádi. Poté co Respekt kontaktoval Mariána Rohályho, se na webu Aeronetu objevila nepodepsaná výzva s následujícím zněním: „Je třeba přejít do ostrého protiútoku. Prosím jakéhokoli potenciálního whistleblowera, který se zaměřením obsahu tohoto serveru souhlasí, aby získal všechny dostupné údaje pana Ondřeje Kundry, jako je: soukromý e-mail, telefonní číslo, rodné číslo a především adresu skutečného místa pobytu tohoto vlastizrádného individua, a zde je anonymně zveřejnil. Kdo s čím zachází, tím také schází. Pamatuj si, KUNDrO!“

Aeronet funguje jinak než většina zdejších zpravodajských portálů. Zatímco na nich převažují odkazy na zpravodajské agentury, kde se publikované informace před otištěním ověřují, zdroje zpráv Aeronetu nelze nijak identifikovat ani verifikovat a těžko se jim dá říkat informace v pravém slova smyslu. „Přeprogramování českých dětí za zády rodičů běží na plné obrátky,“ hlásá jeden z typických titulků Aeronetu a článek pod ním informuje čtenáře, že zdejším dětem hrozí vymývání hlav, jestli se – jak plánují ministerstvo školství a neziskové organizace – budou dozvídat více informací o migrační krizi. „Chtějí z nás udělat černochy, myšlením, chováním a v tomto extrémním případě i změnou barvy kůže.“

17_G_repro_respekt_R18_2016
Články Aeronetu z posledních týdnů.

V jiném článku Aeronet tvrdí, že má „seznam českých diverzních objektů“, které údajně vedou informační elektronický boj proti Rusku. I když Aeronet za útočníky označuje několik českých vysokých škol nebo veřejnoprávní rozhlas, ničím to nedokládá. Doména Aeronet.cz byla zaregistrována v roce 2001. Web svoji činnost odstartoval o několik měsíců později a postupně urazil cestu od informačního portálu o amatérském létání ke stránkám, na nichž se shromažďoval nelegální software, především hudba, filmy a programy.

Dlouho šlo o uzavřenou komunitu počítačových expertů, nadšenců i hackerů, Aeronet byl pro veřejnost nedostupný, členem se mohl stát jen někdo na doporučení již stávajících členů. Web v té době řídil nový správce, který vystupoval pod jménem Dylan D’Angelo. Je možné, že portál koupil od původního „leteckého“ majitele, který o něj ztratil zájem, nebo se mu ho nepodařilo rozjet, jak předpokládal. Přesně to ale není známo, protože není možné se na to zeptat. Dylan D’Angelo je totiž naprosto nedosažitelný a nikým nikdy neviděný muž.

Odvrácená tvář americké demokracie

Ať už to bylo jakkoli, zatímco Dylan D’Angelo vidět nebyl, slyšet byl hodně. Hackeři popisují, že jako nový správce webu zavedl řadu pravidel – od toho, jak mají být příspěvky dlouhé, jaké mají být bezpečnostní standardy vzájemné komunikace až po přísný „zákaz politických debat“ – a striktně na nich trval. Sám se ale, co se toho posledního týče, nedržel zkrátka. Na Aeronetu začal postupně na pokračování zveřejňovat svůj životopis nazvaný „Odvrácená tvář americké demokracie“.

17_D_repro_respekt_R18_2016
Twitterový účet mnohaletého provozovatele Aeronetu Dylana D’Angela.

V něm se D’Angelo prezentuje jako znalec americké společnosti, protože, jak píše, v ní strávil většinu svého dětství a dospívání. Jeho matka původem z Plzně se v sedmdesátých letech seznámila s americkým, v Německu usazeným prodejcem Fordu, který do zadrátovaného Československa zajížděl na občasné pracovní cesty. Z jejich lásky se zrodil D’Angelo a v osmdesátých letech, když otce odvolala centrála Fordu zpět do USA, s sebou vzal i svoji ženu a Dylana. Původně idylické dětství se však poměrně rychle zvrtlo v noční můru.

Z textu lze vyčíst, že D’Angelo vyrůstal ve státe Virginia a zřejmě tam chodil i do školy, data však nejsou ověřitelná. Jde spíš o esej ilustrující temné stránky USA: mládencův americký otec po návratu do USA ztratil práci, propadl depresi, syna jen tloukl a pak ho vyhodil z domova. Po beznadějné nezaměstnanosti tak D’Angelo poznal beznaděj americké ulice plné drog a násilí. Z marasmu se podařilo uniknout jen matce, která nechala otce i syna být a z Ameriky se raději vrátila do Čech.

Je to ale zároveň záhada: i když se D’Angelo tváří, že v Americe žil řadu let, jeho životopis je psaný špatnou angličtinou, s řadou chyb. „Člověk, který to psal, nemá angličtinu jako svůj rodný jazyk, užívá fráze, které v angličtině neexistují.  Hlásá, že má znalosti americké kultury, ty ale také mohl snadno odkoukat z hollywoodských filmů. Z textu nic nedokazuje, že tam skutečně žil,“ říká jeden z několika rodilých mluvčích, kterým dal Respekt D’Angelův životopis k jazykovému posouzení.

Den poté, co byl Krym obsazen, Aeronet náhle změnil své zaměření.

Tweetni to

Kde D’Angelo žije dnes, není jasné. Někteří z bývalé aeronetové komunity hackerů říkají, že podle náznaků v korespondenci přesídlil z USA do Nizozemska a nové útočiště měl najít v Amsterodamu. Zní to logicky, protože i Aeronet má podle anonce na svém webu v Nizozemsku svoji redakci – konkrétně v Eindhovenu u hranic s Německem. Jak ale Respekt na místě zjistil, ve skutečnosti tu web nesídlí: v průmyslové zóně u místního letiště o Aeronetu nikdo neslyšel, nemá zde kancelář. A v nizozemských databázích není dohledatelný ani sám D’Angelo.

Russian President Vladimir Putin's working visit to Crimea
Krym je náš, a teď nizozemské referendum. (Putin, zcela vpravo ruský ministr obrany Šojgu) • Autor: Profimedia, Sputnik

Zeptat se na tyto nejasnosti přímo D’Angela není možné. Na žádost o rozhovor zaslanou na jeho e-mail nereaguje a bez odpovědi zůstává i výzva přes jeho twitterový účet. „Do roku 2014 žil v Amsterodamu, potom se odstěhoval za prací zpátky domů do USA i s přítelkyní. Dostal nabídku práce v USA od jisté federální agentury,“ píše pak bez bližšího upřesnění šéfredaktor Aeronetu VK, který v e-mailu zároveň tvrdí, že od D’Angela Aeronet předloni koupil. Verifikovat to však opět nelze.

Odteď veřejně

K zásadní a trvalé změně Aeronetu z uzavřené komunity na otevřený „zpravodajský web“ došlo náhle 27. února 2014, kdy se na Krymu vyrojili ruští vojáci v uniformách bez označení a bleskově obsadili klíčové objekty. Už den po této anexi D’Angelo rozhodl, že Aeronet začne poprvé za mnoho let své existence vycházet veřejně. „Zakázali vám diskutovat na iDNES nebo serveru Novinky.cz? Vadí vám cenzura? Přijďte blogovat a diskutovat k nám! Aeronet.cz,“ vyvěsil tehdy na svém twitterovém účtu výzvu čtenářům.

17_E_repro_respekt_R18_2016

O čtyři měsíce později se na Aeronetu začaly objevovat první výrazně proruské články. „Snajpři na Majdanu byli najati demonstranty, obrovský skandál na obzoru!“ informoval třeba jeden z nich s tím, že odstřelovače, kteří zabíjeli proevropské demonstranty na hlavním kyjevském náměstí, najal někdo z nové politické koalice, aby záměrně eskaloval napětí. Co se Ukrajiny samotné týče, Aeronet ji od anexe začal popisovat jako zemi, kde Amerika iniciovala fašistický puč s cílem oslabit Rusko.

Časem přibyly i domácí české texty útočící na místní prozápadní politiky a naopak podporující zdejší extremisty, jako je třeba známý odhalovač „Židů v české politice“ Adam B. Bartoš (minulý pátek obviněný z hanobení rasy a národa, podněcování nenávisti vůči skupině osob a schvalování genocidy). „Co si myslíte, že děláte? Myslíte si, že jsem tenhle web založil, abych se díval, jak pomalu umírá, jak z něj mizí diskutující, jak nikdo nevytváří obsah? Myslíte si, že mít mrtvou rodinu je fajn? Jestli vy ano, tak já ne,“ vysvětlil v březnu 2014 D’Angelo změnu zaměření Aeronetu jeho dosavadním členům.

Za příklad jim zároveň dal dva nově získané blogery, kteří v minulosti působili na serveru iDNES a po anexi Krymu přešli na Aeronet. Jeden měl přezdívku Pozorovatelka, druhým byl dnešní šéfredaktor VK alias Vedoucí kolotoče. „Stáváme se veřejnými, máme nové obsahové tvůrce, začneme zajímat čtenáře, mainstreamová média, internet. Vedoucí kolotoče tvoří padesát čtyři procent naší denní návštěvnosti, Pozorovatelka čtyřicet čtyři. Vy, staří přátelé, neděláte nic, nulu, prázdnou díru. Začněte psát,“ napsal D’Angelo. Řada původních členů „hackerského“ Aeronetu ale jeho výzvu oslyšela a projekt pro nesouhlas s jeho novým obsahem opustila.

Podobně jako D’Angelo i Pozorovatelka a VK vždy tajili svoji identitu. VK o sobě Respektu napsal jen to, že je byznysmen, který žije v Německu, podniká ve strojírenství a vedle německého trhu se pohybuje i na trhu americkém a ruském. Pozorovatelka se ale do diskusí na iDNES přihlašovala z počítače, jehož IP adresa patří jedné z významných bank v Lucemburku, a při registraci na iDNES uvedla svůj kontaktní e-mail, který je v současné době vázaný na facebookový profil jedné z českých zaměstnankyň této banky. Pokusy zastihnout majitelku profilu telefonicky v bance byly neúspěšné a jedinou možností zůstal pokus setkat se s ní přímo na místě.

Zneklidnění v Lucemburku

Banka sídlí v moderní budově na dohled od historického centra Lucemburku. Financuje řadu významných projektů v Evropě i mimo ni. Žena, z jejíhož počítače se mohl léta přihlašovat do diskusí v Česku ostrý anonymní bloger, je sice v práci, žádost o osobní schůzku však po telefonu odmítá. „V tuto chvíli k tomu nevidím důvod,“ tvrdí v rozhovoru pro Respekt a ČT.

Že by měla cokoli společného s Aeronetem každopádně vylučuje. „O Aeronetu nic nevím, rozhodně tam nic nepíši a ani na iDNES jsem nic nepsala. Zřejmě se stalo to, co se stává i jiným lidem, kterým ukradli identitu. Nemám s tím nic společného. Zvažuji podání trestního oznámení,“ říká. Podobně se na věc dívají i představitelé banky, které celá věc viditelně zneklidnila.

Její představitelé říkají, že zahájí vlastní šetření. „Musíme zjistit, zda je naše zaměstnankyně terčem nějakého internetového úniku, nebo ne. Je to vážná věc,“ říká jeden z nich. Šéfredaktor Aeronetu VK o Pozorovatelce údajně neví „vůbec nic konkrétního“. „Má politický náhled jako já, takže jsme všichni rádi, že ji máme,“ říká. „A kromě toho, že píše skvělé články a že jí mohu naprosto důvěřovat, mě nic víc nezajímá.“

Redakce Respektu identitu ženy i jméno instituce zná, do ukončení vyšetřování jsme se ale rozhodli je nezveřejnit, aby nemohly být případně skandalizovány.

Rozdělit, pomluvit, destabilizovat

V jedné ze svých posledních výročních zpráv pro ministry označila kontrarozvědka BIS Aeronet za zdroj nebezpečné proruské propagandy s tím, že prvořadým úkolem propagandy režimů s mocenskými ambicemi je „vrážet klín, rozdělovat, štěpit, pomlouvat instituce a vlády a tím destabilizovat“. Informační chaos, který tím vzniká, snáze umožňuje přes veřejné mínění ovlivnit přístup politiků k Rusku. Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v téhle souvislosti na českém území monitoruje padesát proruských webů a sociálních profilů.

Drobné dary anonymním webům mohou zastírat skutečné financování.

Tweetni to

K jakým zjištěním detektivové došli, jestli vědí, kdo za weby stojí a jak jsou financované, není jasné. Respekt měl možnost číst jeden z interních materiálů policie na toto téma, informace v něm byly velmi obecné a policie se odvolávala na předchozí investigativní zjištění novinářů.

Zatím nejkonkrétnější zprávu o tom, jak ruská propaganda pracuje, přinesl deník The New York Times, který odhalil tzv. trollí centrum v Petrohradě. Tedy působiště lidí, které ruská propaganda najímá na to, aby zaplavovali debaty pod články v západních médiích a manipulovali tak s čtenáři. Uvnitř domu, který papírově vystupuje pod názvem Ústav pro výzkum internetu, je čtyřicet místností, v každé pracuje dvacet lidí. Každý má denně za úkol napsat sto třicet pět postů o zhruba dvě stě znacích.

Za největší výkon dezinformační kampaně Kremlu je dosud považován nedávný výsledek nizozemského referenda o asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou. Ruští trollové dlouho zaplavovali veřejné debaty v Nizozemsku protiukrajinskými postoji a voliči ve finále řekli v referendu ukrajinskému směřování do EU „ne“. Dohoda tím sice není zablokovaná jako celek, Rusku to ale umožnilo líčit EU jako nejednotné, rozštěpené společenství.

EU si rizika propagandy zjevně uvědomuje, při centrále EU i NATO totiž začaly v posledním roce fungovat dva týmy expertů, které na jednotlivé dezinformace upozorňují a uvádějí je na pravou míru. A jisté posuny jsou patrné i v Česku. Ministerstvo vnitra chce začátkem června představit plán, jak se proti propagandě účinněji bránit. „Jediný, kdo má zájem o svobodnou a bezpečnou Evropskou unii, je právě Evropa sama. Rusku jde o udržení a posílení svého vlivu,“ říká ministr vnitra Milan Chovanec.

Vysílá stanice Braškov

Ne všechny weby musí být každopádně řízené a financované Kremlem. Experti se domnívají, že za některými z nich mohou být i místní občané, kteří jsou z nějakého důvodu frustrováni životem a v konspiracích vidí zajímavé osvěžení nebo jim už přímo propadli. To by mohl být i případ Aeronetu. Na účtu, který spravuje Marián Rohály, byly podle informací Respektu ne příliš vysoké částky v řádu několik tisíc eur, jež přicházely od desítek různých adresátů. Aeronet loni vyhlásil na provozování webu finanční sbírku mezi čtenáři, mohlo tedy jít o jejich dary.

Vyloučena každopádně stále není ani ruská stopa. „Máme případy, kdy na účet několika webů chodily menší sumy, skutečně od čtenářů. Weby se tak mohly prezentovat, že jsou financované od drobných přispěvatelů, vedle toho ale byly skrytě financované z Ruska,“ říká jeden ze západních představitelů bezpečnostních složek, jenž se specializuje na propagandu.

Je pátek večer a z jednoho z rodinných domů ve středočeském Braškově už hodinu a půl běží pravidelné páteční vysílání internetového Svobodného rádia. Založil ho se svojí družkou brandýský zastupitel a regionální novinář Vladimír Kapal, aby – jak na stránkách rádia píše – šířil skutečnou svobodu slova, protože ta jinde mizí. Rádio dělá rozhovory s komunistickými nebo populistickými politiky, silně kritizuje USA a naopak oslavuje politiku Vladimira Putina.

Jeho každotýdenním hostem je i šéfredaktor Aeronetu VK. „Podařilo se nám získat podrobnější informace o informačním boji ordinovaném z českých klávesnic. Seznam objektů vyrazil dech i nám. Ukazuje se, že české vysoké školství je zneužíváno k propagandistické činnosti proti Ruské federaci. Toto je organizované z fondů pana Sorose,“ přeříkává opět bez konkrétních faktů do mikrofonu teze několik dní starého článku na stejné téma Vedoucí kolotoče.

17_F_R18_2016
Provozovatel Svobodného rádia Vladimír kapal.

Nad Braškovem už je noc, ale VK ani několik hodin po konci vysílání z domu nevychází – i tentokrát hovor zřejmě kvůli riziku odhalení probíhal po telefonních linkách či Skypu. A zkontaktovat se není možné ani s Vladimírem Kapalem. Telefon sice zvedá, ale setkání odmítá. „Proč? Protože jste svině!“ říká a zavěsí. Následující týden pak šéfredaktor Aeronetu ve stejném rádiu posluchače vybízí, že s novináři, kteří se o web zajímají, se „musí jednat jako s lidským odpadem“.

Text vznikl ve spolupráci s pořadem Reportéři ČT,  jedno z jeho dalších vydání se bude zabývat právě Aeronetem a ruskou propagandou a jejím vlivem v Česku.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte