Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kultura Knihy

Temno nad Evropou

Keith Lowe oživuje kruté období po Hitlerově porážce

Keith Lowe: Zdivočelý kontinent. Evropa zasažená druhou světovou válkou
Keith Lowe: Zdivočelý kontinent. Evropa zasažená druhou světovou válkou • Autor: Paseka

Představte si svět bez institucí… Ulicemi se potulují ozbrojení muži, berou si, co chtějí, a vyhrožují každému, kdo se jim postaví do cesty. Ženy všeho věku i postavení nabízejí svá těla za jídlo a ochranu. Nezbyl žádný stud. Žádná morálka. Jen pud sebezáchovy.“ Tak charakterizuje v knize Zdivočelý kontinent Brit Keith Lowe (1970) to, co v letech 1944–1945 zachvátilo Evropu.

Reklama
Reklama

Autor dvou románů a knihy o bombardování Hamburku ve své novince konstatuje, že historici se zpravidla zaměřují na relativně rychlou rekonstrukci, která měla znamenat „duchovní, morální a ekonomické znovuzrození kontinentu“. Podle Loweho ovšem válka neskončila Hitlerovou porážkou. Uzavřít konflikt těchto rozměrů trvalo měsíce i roky a v jednotlivých částech Evropy k tomu došlo v různou dobu.

Proto si předsevzal analyzovat právě období, kdy pokusy o obnovu nepřicházely v úvahu. Jistě, do pojmu chaos lze zahrnout leccos, a Lowe přiznává, že se pokouší o nemožné, když „vybírá rozličné prvky a nastiňuje, jak jsou provázány společnými tématy“. Přes zjednodušení se mu to však podařilo a kniha názorně i drasticky oživuje ono kruté období. Přitom se jí daří nebýt jen přehlídkou zabitých a postižených, ale ukazuje i proměnu mentality, již válka přinesla.

V líčení tohoto rozkladu se Lowe v mnohém shoduje s Anne Applebaumovou a její knihou Železná opona: podrobení východní Evropy 1944–1956, která se ovšem zaměřila na středo-východní část kontinentu. Ze stejného důvodu lze jen částečně souhlasit s tvrzením, že Zdivočelý kontinent tvoří jakýsi naučný dvojblok společně s titulem Timothyho Snydera Krvavé země: jeho dílo je geograficky více ohraničené, ale také tematicky sevřenější a zaměřené vesměs na oběti života „mezi Stalinem a Hitlerem“.

Obětní beránci

Loweho tematicky rozkročená a syntetizující kniha z roku 2012 se skládá ze čtyř celků: Dědictví války, Pomsta, Etnické čistky a Občanská válka. V první polovině autor snáší materiál ze všech koutů Evropy, aby dokumentoval hlad i morální zkázu; v druhé se koncentruje na vývoj v konkrétních regionech, například řeckou občanskou válku či způsob, jakým se k moci dostali rumunští komunisté. Stejně tak ukazuje, jak bouřlivou dobu mnozí využili coby příležitost zbavit se politických konkurentů v rámci jednoho národa nebo „vyčistit“ dané území od národa jiného. Plasticky líčí i dilemata těch, kdo se ocitli mezi mlýnskými kameny dvou diktatur, či situaci zemí, v nichž se ukázalo, že lidé zkušení ve vedení partyzánské války „nemusí být nejvhodnějšími kandidáty na řízení demokratické vlády“.

Zřejmě nejpoutavější pasáže jsou ty, které líčí zmíněný etický úpadek, a autor dokazuje, že zasáhl i země do války přímo nevtažené. Například v neutrálním Švédsku roku 1939 náhle narostl počet trestních rozsudků a zůstal vysoký po celý zbytek války. Jedinou věrohodnou příčinou byl podle autora „hluboký pocit úzkosti, který zasáhl s příchodem války celou Evropu – sociální nestabilita se zřejmě rozšířila po celém kontinentu jako infekce“. Na druhou stranu uvádí i příklady, že při vší hrůze byla válka pro některé skupiny prospěšná. Cituje výrok jistých českých zemědělců, kteří v té době zbohatli. Nebo píše, že britský přídělový systém, jenž z velké části odboural společenská a ekonomická privilegia, vlastně zlepšil zdravotní stav populace.

Potrestány byly mnohde jen ženy, protože ty s Němci spaly fyzicky.

Tweetni to

Jako jeden z důsledků války neváhá uvést i vzestup protiněmeckého rasismu. Teorie, v jejímž jménu chtěli ovládat, vystěhovávat a vraždit, se obrátila proti nim. Lowe cituje britský článek z roku 1944, který líčí mladé Němce: „Nenajdete v nich nic slušného, laskavého či pokorného. Jen brutalitu, chtíč a bezcitnost.“ Tyto předsudky postihovaly i děti, jež němečtí vojáci zplodili. Nebylo jich málo: podle jednoho výzkumu 51 procentům žen připadali v době okupace němečtí muži přitažlivější než domácí partneři. Autor připomíná ponížení, kterému musely „poskvrněné“ ženy po osvobození čelit. A dodává, že plnily roli obětních beránků, neboť „s Německem spala celá Evropa“ a kolaborovali skoro všichni, ale mnohde byly potrestány jen ženy, protože „s Němci spaly fyzicky“.

Tíživé ladění

Se stejnou snahou o nepředpojatost autor líčí i polický vývoj. Tady už ovšem jeho zkratka není jen hutná, ale někdy i přehnaná. Například když tvrdí, že Američané se po konci války „míchali do politiky západních států stejně neúnavně, jako se Sovětský svaz snažil manipulovat vládami ve východní Evropě“. Nebo píše, že americký prezident Roosevelt byl k Němcům „stejně nemilosrdný jako Stalin“.

Ještě těžší je napsat „vyváženou historii etnického čištění“.  Autor se i o to poctivě pokouší, ale třeba popis vyhnání Němců z Prahy mohou někteří Češi vnímat trochu nespravedlivě, zvláště pokud by kapitolu vytrhávali z kontextu. O předcházejících krutostech totiž píše jen na celoevropské úrovni,  nikoli specificky o dění u nás.  Polské a československé poválečné vládě nicméně historik a spisovatel přiznává, že při odsunu sice docházelo k mnoha násilnostem, ale na rozdíl od nacistické éry nešlo přímo o politiku genocidy.

Lowe si uvědomuje, jak obtížné je vyprávět o traumatických událostech tak, aby to bylo pro všechny strany konfliktu přijatelné. A způsob, jak odlišně dodnes historici interpretují dobové činy či počty, analyzuje s až humornou nadsázkou. Píše třeba, že počty Poláků tehdy zabitých Ukrajinci polští historici „násobí pěti a Ukrajinci ho pěti dělí“ – a obě strany pak svorně „ignorují obecně přijímané údaje“. Jako příklad humoru může sloužit i historka, kdy americký voják černošského původu osvobozený ze zajetí a procházející německým územím poskakoval před venkovankami nahý s nožem mezi zuby a ženy obávající se zuřivého „divocha“ mu raději rychle naložily košík jídla.

Většinou je však jeho kniha temná. Až natolik, že se můžeme ptát, zda – jak píše – v Evropě „rozsah druhé světové války zastínil vše, co se událo v řadě předchozích staletí“. V procentním úbytku obyvatelstva byla pro některé středoevropské regiony ničivější válka třicetiletá. Nicméně to je součást strategie: kniha je záměrně laděna pochmurně a autor zdůrazňuje právě negativní aspekty, které přetrvávaly i po desetiletí. Ostatně události na Ukrajině demonstrují, že v některých koutech světadílu jsou důsledky druhé světové války i spory o její interpretaci pořád překvapivě silné.

Autor je redaktorem serveru iLiteratura.cz.

Keith Lowe: Zdivočelý kontinent. Evropa zasažená druhou světovou válkou
Přeložily Marie Šmilauerová a Zuzana Šťastná, Paseka, 424 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte