Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Fokus

Ještě lepší konopí

Čeští pacienti se konečně legálně dostanou k léčivé rostlině, která nepřestává překvapovat

25 B FOKUS foto profimedia 0201830844
25 B FOKUS foto profimedia 0201830844 • Autor: Profimedia.cz

Zoufalí rodiče už vyzkoušeli všechno, když se jim podařilo přesvědčit Charlottina pediatra k…
Zoufalí rodiče už vyzkoušeli všechno, když se jim podařilo přesvědčit Charlottina pediatra k poměrně nestandardnímu kroku • Autor: Profimedia.cz

Pokud nenastanou nečekané komplikace, během dvou měsíců se na pultech českých lékáren objeví léčebné konopí. Trvalo to rok a tři čtvrtě od schválení zákona, jenž legální využití marihuany pro zdravotní účely povolil, a zatím navíc půjde jen o sušenou bylinu z dovozu. Zdržení znalci vysvětlují jako důsledek naschválů, které změně nenápadně připravilo do cesty bývalé ministerstvo zdravotnictví. Exministr Leoš Heger se nikdy netajil svou skepsí k možnostem konopí, jež přirovnával k účinkům skleničky koňaku před spaním.

Nebyl sám, kdo si něco podobného myslel. Poslední dobou ale skeptikům ubývají argumenty a koňaková přirovnání se jeví jako neudržitelný předsudek. Ze Západu přicházejí zprávy o případech téměř zázračných účinků byliny. Méně známá a dosud nedoceněná složka konopí dokáže zachraňovat životy dětí trpících smrtelnými neurologickými poruchami, na něž nezabírá žádný syntetický lék.

Nenápadná sabotáž

Není tajemstvím, že legalizace léčebného konopí v Česku na přelomu let 2012 a 2013 prošla parlamentem navzdory odporu ministra zdravotnictví. Legální marihuanu do lékáren, která už tou dobou byla k dispozici pacientům v desítkách zemí světa, protlačila petice lékařů, pacientů a dalších příznivců, již si vzala za svou skupina vstřícně naladěných poslanců v čele s Miroslavou Němcovou a Pavlem Bémem.

Problém ovšem nastal poté. Ministr zdravotnictví Leoš Heger a jemu podřízený Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) měli zavést do praxe něco, s čím hluboce nesouhlasili. „Ne, že by nedělali nic,“ vysvětluje dnes dlouhý mezičas, v němž se čím dál víc lidí začalo ptát, proč schválená rostlina stále není na pultech, lékař Pavel Kubů, který se za prosazení konopí dlouhodobě angažuje. „Oni dělali všechno pro to, aby to skončilo špatně.“

Ministerstvo a SÚKL nastavily speciální pravidla. Hned na začátku padlo rozhodnutí, že konopí nesmějí hradit zdravotní pojišťovny, bylo tedy jasné, že měsíční náklady pro pacientovu peněženku mohou snadno přesáhnout deset tisíc korun. Příslušná vyhláška dále stanovila maximální množství byliny, kterou si smí jeden nemocný člověk měsíčně pořídit, na 30 gramů. „To je nesmyslně málo. Nedávno publikovaná studie z několika zemí zjistila, že průměrná dávka pacienta je 60–70 gramů, někteří však potřebují i dvakrát tolik,“ říká adiktolog – a rovněž zastánce léčebného konopí – Tomáš Zábranský, který v současné době připravuje novelizaci pravidel pro ministerstvo zdravotnictví.

V rozporu se světovou praxí byly z léčebného užití konopí úplně vyloučeny děti pod 18 let a mezi specialisty oprávněné rostlinu předepisovat se nedostali oční a kožní lékaři, ačkoli zelený zákal a kožní problémy patří k obvyklým indikovaným diagnózám. Elektronický registr receptů i výběrové řízení na českého pěstitele SÚKL připravil v podobě, jež by pravděpodobně skončila seriálem táhnoucích se žalob. A podmínky pro dovoz, který měl poptávku vykrýt, než vyroste české konopí, byly ušité na míru jediné relativně drahé firmě z Nizozemska.

Leoš Heger a tehdejší ředitel SÚKL, jehož současný ministr Svatopluk Němeček vyměnil až letos v únoru, odmítají, že by zavedení konopí do lékařské praxe záměrně sabotovali. Ale lidé, kteří jejich práci zdědili, o tom nepochybují. „Takhle nastavený systém léčby konopím nemohl fungovat dobře a podle mého názoru šlo právě o to,“ myslí si Tomáš Zábranský. „Využití pro léčebné účely by se zdiskreditovalo.“

Je fakt, že nedůvěra k marihuaně, jakou chová někdejší ministr Heger, není mezi odborníky nijak vzácná. Poměrně skepticky se k novince stavěl například šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček, ačkoli pacienti s rakovinou patří mezi nejčastější uživatele rostliny. A podobné hlasy zaznívají i na Západě. Marihuana s sebou stále vleče stín zakázané drogy, zařazené globálně nejvlivnější protidrogovou politikou Spojených států už v sedmdesátých letech mezi narkotika s nulovým léčebným potenciálem.

Konopí ovšem prokazatelně pomáhá především v léčbě symptomů různých nemocí – bolestí, svalového napětí, nevolnosti, nechutenství, nespavosti, křečí, psychických problémů. Skeptičtější lékaři si myslí, že pro tyhle potíže bohatě postačí stávající farmaka, a bylinnou léčbu vnímají jako trojského koně legalizace marihuany. V některých amerických státech se jím totiž skutečně stala. V Kalifornii, která zelené lékárny legalizovala už v roce 1996, si dnes kartičku „Medical Marijuana Patient“ snadno pořídí každý rekreační kuřák a o náhlé epidemii bolesti zad na vysokoškolských kampusech se vyprávějí vtipy. Takhle liberální nastavení je ale ve světě spíše výjimkou, ve většině států včetně Česka se systém buduje jako přísně kontrolovaný.

Pověst léčebného konopí zásadně vylepšil až loňský rok, kdy se v horách amerického Colorada odehrál fascinující příběh nečekaného uzdravení. Pětiletá dívenka, jež měla podle všech předpokladů brzy zemřít, dala světu zatím nejsilnější důkaz, že konopný květ je mnohem mocnějším – a zároveň tajemnějším – lékem než sklenka koňaku.

Omyl doktora Gupty

„Byli jsme téměř 70 let strašlivě a systematicky klamáni a já se omlouvám za roli, kterou jsem v tom sehrál. Omlouvám se, že jsem nepátral dost důsledně. Že jsem neprošel pozoruhodné výzkumy menších laboratoří v cizích zemích. Že jsem se stavěl odmítavě k legitimnímu volání pacientů, jejichž symptomy se zlepšily, a považoval je za simulanty, kteří se jenom chtějí zkouřit.“

Tohle pokání, jež před rokem vzrušilo lékařský svět, nenapsal jen tak někdo. Neurochirurg Sanjay Gupta je prominentní lékař dvou špičkových amerických klinik s polními zkušenostmi z válečného Iráku a navrch šéf medicínského zpravodajství televizní stanice CNN. Autor několika lékařských bestsellerů, někdejší poradce Hillary Clintonové, Barackem Obamou navržený na prestižní funkci generálního vojenského chirurga USA a časopisem Forbes nominovaný mezi deset nejvlivnějších osobností své země. A také donedávna zapřisáhlý odpůrce léčebného konopí. Ještě v roce 2009, když se v několika státech schvalovala jeho legalizace, napsal do časopisu Time článek nazvaný „Proč bych hlasoval proti“. O čtyři roky později se setkal s Charlotte Figiovou a změnil názor.

25 FOKUS KONOPI D foto profimedia 0196214582
25 FOKUS KONOPI D foto profimedia 0196214582 • Autor: Profimedia.cz

Narodila se v Coloradu se vzácnou a nebezpečnou formou epilepsie. Od tří let věku se její situace dramaticky zhoršovala. Vývoj se zastavil, v pěti letech byla trvale upoutaná na lůžko, mentálně postižená a jejím bezvládným tělem zmítaly v průměru dva silné záchvaty za hodinu. Dívenka nemluvila, nemohla se hýbat, do břicha měla zavedenou výživovou trubici. Každý další záchvat ji podle lékařů mohl zabít, podstatná část dětí s touhle diagnózou se nedožije dospělosti. Odborníci vyzkoušeli neúspěšně desítky léků s velmi nepříjemnými vedlejšími účinky. Jako poslední a poměrně beznadějný pokus navrhovali nemocnou dívku uvést do umělého spánku, aby si její vyčerpané tělo na chvíli odpočinulo.

Zoufalí rodiče už vyzkoušeli všechno, když se jim podařilo přesvědčit Charlottina pediatra k poměrně nestandardnímu kroku – aby jejich pětiletému dítěti předepsal léčebnou marihuanu. Po chvilce hledání vhodného dodavatele se dostali do kontaktu s majitelem rodinné firmy Joshem Stanleym, který na utajeném místě v coloradských horách spolu s pěti svými bratry vyšlechtil speciální odrůdu konopí. Nazvali ji pracovně Hipíkovo zklamání, protože při požití nepůsobí obvyklý marihuanový rauš.

A právě tahle rostlina Charlottě Figiové zachránila život. Po prvním požití extraktu z byliny záchvaty jednoduše okamžitě ustaly. Dívka dnes normálně chodí, sama se nají, začala mluvit a dokáže se učit. Když Josh Stanley přednášel o marihuaně na konferenci TEDx, běhala na pódiu a zaplněné hlediště jí aplaudovalo vstoje. Dnes mívá maximálně jeden epileptický záchvat týdně.

Zní to jako legenda o zázračném uzdravení, jenže namísto starých knih, kterým se moderní člověk zdráhá věřit, ji najdete za pár vteřin na YouTube. Malé varování předem: proměna třesoucího se těla s vyvrácenými očními bulvami na veselou holčičku je emocionálně tak intenzivní, že se dokument Weed, který o Charlotte a léčebném konopí natočil pro CNN „obrácený“ lékař Sunjay Gupta, prakticky nedá sledovat bez většího balení kapesníků.

Co se vlastně v Charlottině mozku stalo? Vědci mechanismus účinku zatím přesně neznají, ale hlavní původce známý je. Pro jeho lepší pochopení se ovšem neobejdeme bez drobné chemické odbočky.

Charlottina síť

Když marihuanu před 50 lety kouřili Beatles, měla v průměru méně než jedno procento THC, hlavní aktivní látky, která působí psychoaktivně. Rekreační kuřáci však toužili po silnějším rauši, a ilegální šlechtitelé proto celá léta křížili rostliny podobně, jako se šlechtí jabloně, až vznikly silné odrůdy nazývané lidově skunk. Dnešní marihuana má tak v průměru 12 procent THC, ale na černém i medicínském trhu jsou běžně k dostání „modely“ s více než dvacetiprocentním podílem.

Josh Stanley se při šlechtění Hipíkova zklamání, jež později na počest první pacientky překřtil na Charlottinu síť, vydal přesně opačným směrem. Snažil se snižovat obsah THC v rostlině a naopak zvyšovat podíl druhé nejvýrazněji zastoupené látky nazývané CBD. Právě ta má podle řady studií z poslední doby netušený potenciál v neurologii a psychiatrii. Nepůsobí omamně, ale relaxačně, dokáže tlumit úzkost, odbourává křeče, záchvaty, napětí nebo mimovolné pohyby u různých neurologických diagnóz, působí antipsychoticky.

Zlepšení Charlotte Figiové už po prvním požití extraktu rostliny s vysokým obsahem CBD a prakticky nulovým THC odborníky šokovalo. Do Colorada se začaly stěhovat rodiny podobně postižených dětí z celých Spojených států a bratři Stanleyovi založili charitativní organizaci, která jim poskytuje extrakty Charlottiny sítě za symbolické ceny. Dnes mají v péči přes 50 těžce nemocných dětí a jejich zlepšení jsou podobná nebo ještě výraznější než u malé průkopnice.

„Robinové Hoodové marihuany“, jak je překřtil americký tisk, dokázali něco, co se navzdory legalizaci v různých zemích dosud nepodařilo – dodat konopí status vědecky seriózní naděje medicíny. Sanjay Gupta, ztělesnění lékařského mainstreamu, při práci na dokumentu o Charlotte provedl důkladnou rešerši všech studií o konopí dvě století dozadu a v podstatě se přihlásil k názoru, jejž donedávna zastávali především dredatí aktivisté s portréty Boba Marleyho na tričku: prohibice marihuany stojí na vylhaných základech, při nichž legislativci úmyslně přehlíželi vědecké poznatky o léčivých vlastnostech konopí. Jedna ze studií o účincích konopí při léčbě epilepsie například vznikla ve stejné době na sklonku třicátých let, kdy se v USA marihuana zakazovala.

Léčivý podzim

Úspěch látky jménem CBD posunul debatu o léčebném konopí mnohem dál. Vědci už nějakou dobu vědí, že lidské tělo má vlastní systém receptorů pro kanabinoidní látky, které si samo ve chvílích stresu, zranění či nemoci produkuje. Jeho smysl zatím přesně neznáme, ale pravděpodobně jde o nějakou formu univerzálního samoléčení těla, což by vysvětlovalo, proč konopí působí na tak široké spektrum diagnóz. Výzkumy jsou na začátku, nicméně názor, že marihuana coby „externí“ dodavatel těchto látek může přinést zásadní lékařské objevy, teď už nezní bláznivě.

A zázraky se nedějí jen v Coloradu. Na českém ministerstvu zdravotnictví a jemu podřízené lékové agentuře panuje od začátku roku vstřícnější nastavení vůči konopí. Během října bude konečně zprovozněn elektronický registr receptů, takže se sušina bude smět začít prodávat v lékárnách. Zatím pouze ta z dovozu, během podzimu ale skončí i první výběrové řízení na českého pěstitele, takže někdy v květnu se na pultech objeví domácí marihuana. Nejdřív jen ta s vysokým THC, ale v dalších konkurzech se počítá i s dnes již známými odrůdami bohatými na CBD.

A už tenhle podzim by mělo dojít také k novelizaci vyhlášky ministerstva zdravotnictví, jež upraví největší chyby předchozí normy. Rozšíří spektrum specialistů, kteří smějí konopí předepisovat, zruší spodní věkovou hranici pro jeho používání a maximální měsíční limit na jednoho pacienta zvedne na 180 gramů. Podle Tomáše Zábranského, jenž v konopné tematice radí ministrovi, je navíc pravděpodobné, že v budoucnosti dojde k jednání s pojišťovnami, zda by léčbu nemohly aspoň částečně hradit. 

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Třešňák

redaktor

tresnak
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1995 jich napsal/a 1493
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte