Kultura Knihy

Manželky a konkubíny

Su Tchung: Manželky a konkubíny
Su Tchung: Manželky a konkubíny • Autor: Verzone

Přede dvěma roky si překladatel a sinolog Denis Molčanov v jednom rozhovoru postěžoval, že ve vydávání moderní čínské literatury zaostáváme nejméně o dvacet let. A že když už vyjde kniha čínského autora, jde o disidenta nebo exulanta, u nějž nás zajímá více politický podtext než sama literatura.

Reklama
Reklama

Ta kritická slova pronesl u příležitosti založení edice XIN nakladatelství Verzone, v níž byli od té doby představeni čtyři autoři a autorky různých stylů, způsobů vyprávění a literárních experimentů. A i ten malý vzorek dokazuje, že měl pravdu. Že současná čínská literatura je obdivuhodně pestrá a i pod dohledem cenzorů vycházejí zajímavá moderní díla, která kriticky a osobitě vyprávějí třeba o období velkého skoku a kulturní revoluce (Jen Lien-kche) nebo rozpadu tradiční společnosti a jejích hodnot (Eileen Chang) a originálně rozvíjejí vyprávěcí postupy evropské avantgardy (Cchan Süe).

Nedávno vyšel další svazek, tentokrát výbor tří novel s názvem Manželky a konkubíny spisovatele Su Tchunga (51). Na předsádce se o něm praví, že patří ve světě mezi nejpřekládanější čínské autory. Lze to snad zdůvodnit tím, že píše především historizující prózy odehrávající se v exotickém prostředí šlechtických dvorů, zanikajících nevěstinců a vůbec hroutícího se světa feudální Číny a jejich témata jsou univerzální – hledání lásky a osobní svobody.

Su Tchung se českým čtenářům sice představuje knižně poprvé, mnozí ale možná znají výborný film Vyvěste červené lampiony natočený podle první novely, která dala celému výboru jméno. Jde o příběh rozvratu: patriarchální panské rodiny a především lidské mysli, která se v důsledku nenaplněné svobody a milostného citu postupně propadá do šílenství.

Hrdinkou je krásná studentka Sung-lien, která je přinucena stát se jednou ze čtyř manželek bohatého pána Čchen Cuo-čchiena. Zprvu je otřesena závistí, žárlivostí a intrikami, jež panují mezi jeho dalšími ženami. Každá z nich bojuje o přízeň svého manžela a tím také o zvláštní privilegia. Postupně ale i ona podléhá zdejšímu prostředí a stává se stejně cynickou a bezcitnou.

Příčinou jejího pádu přitom není jen společenský systém s jeho rigidními pravidly a nemožností svobodně zvolit si svůj osud. Tou je touha po blízkosti druhého člověka, ovšem ne jako potřeba někomu se vydat, ale vlastnit jej a ovládat, touha po moci. Nejde tu o sociální kritiku, nýbrž průzkum lidské povahy. Společenské změny v různé míře jen vytváří či dokreslují atmosféru příběhu. Těžiště jednoznačně spočívá v prokreslení psychologie postav, jejich vztahů a motivů jednání, ne ve vnějších událostech.

S tím souvisí i styl Su Tchungova vyprávění – vlastnosti svých literárních postav nepodává najednou. Nechává je vyvíjet v čase, ohledává a pozoruje, jak se v uzavřeném prostředí proměňují. Kladného hrdinu tu tak nenajdeme. Každý má pochybný povahový rys a každý je schopen krutosti, aniž by si uvědomoval, že se tím sám stává její příští obětí. „Kudlanka číhá na cikádu a neví, že za ní stojí vrabec,“ cituje v doslovu staré čínské přísloví sinoložka Olga Lomová.

Něžné pohlaví, příběh kurtizán Kalíšky a Podzimky, se odehrává na přelomu dvou světů – feudální systém se hroutí a na jeho místo nastupuje Kuomintang s rudými vlajkami a převýchovnými tábory. Ocitnou se tak v trhlině, mezisvětě, v němž nezbývá než stát se ze svobodné a elegantní kurtizány něčí kurvou, nebo pokornou manželkou.

Jen třetí příběh, tentokrát pěstitele surového opia, se z celého výboru vymyká. Novela Rod makových polí spadá do staršího Su Tchungova tvůrčího období, do osmdesátých let, kdy byl součástí avantgardního proudu čínské literatury. Podobně jako v Evropě i tady se vyznačoval změnami vypravěčské perspektivy, prolínáním časových rovin a specificky pak zvláštní estetikou ošklivosti. Zprvu je proto těžké vyznat se vůbec v tom, kdo příběh vypráví a ve které časové rovině se děj právě odehrává. Až posléze rozlámaná perspektiva vyjeví svou příčinu – jedna z hlavních postav, syn velkostatkáře Lioua, postupně podléhá omamné vůni máku. Rozežírá jeho mysl, a když později ochutná surové opium, propadá se do prázdnoty. Komunisty a s nimi pozemkovou reformu, během níž přichází o všechen rodinný majetek, pak přivítá naložený v kádi s ústy plnými nezralých makových semen.

Souhrnem – čtenářská podmanivost Su Tchungových próz spočívá v kombinaci silného příběhu a exotického prostředí. Připomínají žánr legendy, fantaskního příběhu nebo pohádky s hororovými prvky. Ta pravá síla jeho psaní se ovšem skrývá v psychologické kresbě, průzkumu lidské mysli, především její temné, odvrácené strany.

Su Tchung: Manželky a konkubíny
Přeložili Zuzana Li a Denis Molčanov, vydalo Verzone, 198 stran

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte