Z pohledu Čechů to byl možná nejosudovější den historie. Spuštění dominového efektu, u něhož je fascinující pozorovat, jak jednotlivé kameny do sebe naráží, aby vzápětí vyvolaly další náraz. Neboli událost, jež změnila životy milionů lidí. Bez onoho dne by se možná nejtragičtější momenty naší historie vůbec nestaly.
V sobotu to bude sto let, co byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou. Výsledkem byla světová válka, jež převrátila osudy celých národů, hlavně ale zasela nové křivdy a zlobu, což vedlo ke vzniku nacismu, další válce, tragédii Židů a tažení komunismu napříč třetinou Evropy. Nikdo nemůže tvrdit, že zmařením atentátu, jenž provázely velmi náhodné okolnosti a z dnešního pohledu neuvěřitelná neschopnost policie, by se nic z toho nestalo. Je to však velmi dobře představitelné.
František Ferdinand válku nechtěl, a kdyby žil, mohl jí zabránit. Také stvoření Hitlera jako největšího světového agresora provázela spíš náhoda a shoda okolností než nějaké objektivní příčiny. Bez první války by zřejmě vůbec k ovládnutí Německa nacisty nedošlo. A stejně tak popularita komunismu v Československu by nebyla zdaleka tak vysoká jako po osvobození (a následném obsazení) východní Evropy Stalinem.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
