Ďábel a detaily
Kryptografie stále ještě nedokáže zajistit opravdu neprolomitelné šifrování zpráv. Kvantová mechanika
to ale může zásadně změnit.
Když se nedávno ukázalo, že zpravodajské služby dost možná ilegálně masivně špehují on-line, někteří uživatelé internetu si začali klást otázku, komu dnes můžete svěřit citlivé údaje. Podle Artura Ekerta, oxfordského akademika, jenž si přivydělává jako ředitel Střediska kvantových technologií (CQT) v Singapuru, by se odpověď na tuto otázku mohla najít v díle zesnulého irského fyzika Johna Stewarta Bella.
V roce 1964 navrhl Bell pokus, který by jednou provždy vyřešil, zda je kvantová mechanika skutečně tak zvláštní, jak se o ní slavně traduje, konkrétně že připouští okamžitou komunikaci mezi dvěma částicemi bez ohledu na jejich vzdálenost, pokud byly kdysi propleteny na jednom místě.
Jak se ukázalo při experimentech provedených v následujících desetiletích, zní stručná odpověď ano. Bellův pokus ovšem rovněž dovedl fyziky jako doktor Ekert k pozoruhodnému postřehu: při náležité citlivosti by Bellův pokus mohl zaručit naprosto bezpečnou komunikaci – a to i kdyby vám vybavení používané k odesílání a přijímání zpráv prodal výrobce zkorumpovaný vašimi úhlavními nepřáteli.
Kvantová teorie se dnes v kryptografii využívá prostřednictvím protokolu BB84: pokud si dva lidé (obvykle označovaní jako Alice a Bob) chtějí spolu povídat v soukromí, dostanou tajný klíč zakódovaný v polarizaci fotonů. Tento klíč je použit na zašifrování zprávy, aby jí nebylo možné…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
