V ekonomické obci vypukla koncem loňského roku vzrušená debata o přiměřenosti úsporných programů, které provádí řada zemí v Evropě. Podnětem k debatě byly dvě studie Mezinárodního měnového fondu, jež reagovaly na rozpaky mnoha ekonomů a politiků nad obtížemi, s jakými snižují schodky svých rozpočtů státy od Řecka až po Irsko.
Hlavním argumentem se stala veličina z ekonomických modelů zvaná fiskální multiplikátor. Tato veličina měří, jaký vliv má změna rozpočtového schodku na objem produkce v dané zemi. Jak je zkušenějšímu čtenáři zjevné, definovat takovou veličinu je mimořádně obtížné. Jak určíme, o kolik se změnil hrubý domácí produkt „kvůli“ změně rozpočtové politiky? Pokud například klesl HDP v Řecku v roce 2011 o 7,1 procenta a v roce 2012 o dalších 6,4 procenta, je celý pokles způsoben rozpočtovou politikou? Jaký vliv měl pokles poptávky po řeckých vývozech v Evropě a jaký vliv mělo snížení počtu turistů, kteří do Řecka nejeli, protože se báli stávek?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
