Karel Schwarzenberg
Karel Schwarzenberg • Autor: HN, Jiří Koťátko

Podle průzkumů veřejného mínění sice nemá Karel Schwarzenberg moc šancí na to, že jej Češi zvolí za prezidenta, ale kampaň vede šéf TOP 09 naplno. Objíždí debaty, různá města či akce a snaží se představit své politické cíle. Prostě klasický program kandidáta, který chce vyhrát. Což je chvályhodná věc. Kdyby to zároveň nebyl velký problém.

Schwarzenberg je totiž na rozdíl od ostatních adeptů také členem vlády, a dokonce ministrem zahraničí. Hlavní pole jeho práce, kterou teď navíc opravdu nutně potřebujeme, tedy leží stovky kilometrů od místa, kde se během kampaně pohybuje.


Ministr si prý věří, že bude zvolen, takže to znamená, že v únoru příštího roku bude muset opustit Černínský palác a přestěhovat se o několik set metrů dál na Hrad. Přestože do jeho zvolení (podle jeho představ) zbývají už jen necelé dva měsíce, neměl by předseda TOP 09 čekat na regulérního náhradníka a ministerstvo zahraničí opustit hned.

Karel Schwarzenberg má tu nevýhodu, že se nacházíme v době, kdy je význam kvalitní diplomacie vzhledem k evropskému dění (debata o rozpočtu, o fiskální unii a dalším propojení EU), ale i k událostem ve světě (například ohrožení Izraele) naprosto zásadní pro naši budoucnost. Nutnost dobrého a výkonného šéfa na ministerstvu zahraničí roste také vinou toho, že na Pražském hradě dosluhuje prezident, který naše vztahy se spojenci jen komplikuje, takže se s ním téměř nikdo nechce bavit.

A aby toho nebylo málo, i premiér, který rovněž zrovna nekultivuje dobré vztahy ani v klidných dobách, je teď navíc až nad hlavu zavalen domácími potížemi s nestabilní vládou, neschváleným daňovým balíčkem a čekajícím rozpočtem. Nedá se tedy sázet na to, že vyrovná Schwarzenbergovu nepřítomnost nějakým nadstandardním nasazením v české zahraniční politice.

Snad ani největší kritici Karla Schwarzenberga neobvinili (vlastně až na Václava Klause, který z něj kvůli životu v emigraci udělal téměř zrádce) z toho, že by nestavěl zájmy země na první místo. Česku, potažmo Československu sloužil celý život, tedy i v časech rakouského exilu. Měl by mít proto lepší cit než jiní, že přišel čas udělat nepříjemné rozhodnutí – odejít.

Anebo si říct, že šance na zvolení hlavou státu jsou přece jen malé, a tak by bylo lepší ze soutěže odstoupit a nabídnout podporu někomu z dalších kandidátů.

Je jasné, že ministerstvo i úřad prezidenta může stejně tak dobře zastávat někdo jiný. Stejně jako je jasné, že nejhorší je, když se dělá moc věcí najednou.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Erik Tabery

šéfredaktor

erik_novy
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2178

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte