Vítězství Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách ještě ani nebylo úplně jisté a jeden z hlavních moderátorů konzervativního televizního kanálu Fox News Bill O’Reilly už věděl, že se Spojené státy skutečně otřásly. „Bílý establishment je teď v menšině. Tradiční Amerika už neexistuje, demografie se změnila,“ prohlásil a stejně jako další jeho kolegové na americké pravici byl překvapivě hladkým vítězstvím současného prezidenta viditelně překvapen.


Přestože slova byla pronesena v záplavě prvních emocí, jsou velmi přesnou analýzou události, k níž minulý týden došlo. Letošní vítězství Baracka Obamy je důležitější než to první před čtyřmi lety. Tehdy se ještě republikáni mohli chlácholit tím, jak neoblíbený je George W. Bush či jak nešťastně přišly volby právě v okamžiku největšího ekonomického chaosu. Letošní úder je mnohem tvrdší. Republikáni měli na své straně kandidáta s téměř neomezenými vlastními finančními prostředky, nový zákon o financování kampaně zvýhodňující právě bohaté republikánské stoupence, jejich protivník čelil vysoké nezaměstnanosti a chudokrevnému růstu v okamžiku, kdy většina voličů považovala ekonomickou mizerii za téma číslo jedna.

45 kom obamabarack
45 kom obamabarack • Autor: Respekt

Přesto Barack Obama přesvědčivě zvítězil. To, že získal větší počet volitelů než kterýkoli republikánský kandidát za poslední čtvrtstoletí, by se možná dalo přičíst na vrub volebnímu systému. Obhajující prezident však Mitta Romneyho porazil také o zhruba tři miliony zcela reálně odevzdaných hlasů, a to se nečekalo. Demokraté zároveň udrželi většinu v Senátu, přestože republikáni věřili, že ovládnou všechny páky moci. Dolní komora zůstává republikánská, to je ale slabá útěcha. Reportáže z povolební atmosféry ve volebních štábech Mitta Romneyho líčily zoufalství a nevěřícný úžas.

Jejich Amerika

Obamovo vítězství především rozbouralo některé základní články konzervativního programu. Úhelným kamenem republikánské ortodoxie se v průběhu let stalo například snižování daní, republikánští zákonodárci dokonce podepisují slavnostní slib, že daně nikdy nezvýší, a snižování daní bylo základním bodem plánu Mitta Romneyho na oživení ekonomiky a na vyrovnání rozpočtu. Jenže v povolebních průzkumech 60 procent voličů řeklo, že se zvyšováním daní (především bohatších Američanů) vlastně nemají žádný problém. Podobně dopadl plán na opětovné zrušení všeobecného zdravotního pojištění nebo opětovné odstranění regulace finan­čních trhů, jež stály na počátku dnešní krize. Romney vždy kritizoval vládní záchranu amerických automobilek, Obama jí teď ale do velké míry vděčí za vítězství v klíčovém Ohiu.

Neporozumění s voličskou většinou jde však hlouběji než za konkrétní body programu. V Americe přestává fungovat koncept výhradně individuálního úspěchu a je nahrazován pojmy jako solidarita, pospolitost nebo společné úsilí, na jehož ramenech teprve stojí úspěch jednotlivců. Jedním z nejvýmluvnějších okamžiků kampaně byl projev, v němž Obama prohlásil, že podnikatelé, kteří mají úspěšný byznys, jej nevybudovali sami, že se opírají o celou strukturu společnosti, o vzdělávací systém, státní podporu vědy, výstavbu infrastruktury a tak dále. Romneyho kampaň se vzápětí vymezila do příkrého kontrastu a spustila sérii televizních spotů, v nichž podnikatelé ukazují, co všechno je jenom a výhradně jejich dílo.

Lidé, kteří Obamu volili, pak představují aktivní skupinu, která právě dobývá „svou“ Ameriku. Jsou v ní vzdělané ženy, jež zastávají stále významnější postavení ve všech sférách (ženy statisticky vzato rozhodly, když tvořily 54 procent odevzdaných hlasů a dávaly Obamovi přednost až o 11 procent), hispánci, jejichž krajané do země přicházejí nelegálně a snaží se v ní obtížně udržet v zaměstnáních, která usazení Američané už nechtějí vykonávat, asijští Američané nebo černoši, jejichž první generaci, která se vyšplhala až na samý vrchol společnosti, reprezentuje právě Obama, jeho rodina a jejich přátelé.

Základem Obamova úspěchu je pak skutečnost, že ve vzájemném spojenectví tyto skupiny již dnes tvoří většinu americké společnosti a jejich podíl se bude i nadále zvyšovat. Je pravda, že současný prezident a demokraté obecně ztrácejí podporu bělochů (letos necelých 40 procent, o dalších pět procent méně než před čtyřmi lety), a na tom také dlouhodobě stála republikánská strategie. Běloši a především bílí muži ale zároveň letos tvořili zase o něco menší část voličů, z 87 procent v roce 1992 jejich podíl letos klesl na 72 procent a tento trend je nevratný. Konzervativní bílí voliči přitom tvoří základnu republikánů od 60. let minulého století, kdy demokraté prosadili občanská práva černochů. Letošní volby definitivně ukázaly, že na tomto segmentu společnosti již nelze založit žádné další vítězství a v tom je také jejich historický význam.

Zdroje energie

Pokud totiž budou chtít republikáni znovu sahat po moci, budou se muset stát přitažlivými právě pro ty části společnosti, které je dnes drtivě odmítají. To neznamená upravit pár programových položek, ale podívat se na svět novýma očima.

Spojené státy vstoupily do nové éry. Amerika byla vždy zajímává především tím, že byla schopná se proměnit, najít nová řešení, zakomponovat do svého života novou energii, jež se do ní stahuje z celého světa. Na této straně teď stojí Barack Obama a jeho voliči. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte