Muž, který změnil léčbu AIDS
Český chemik Antonín Holý pracoval do poslední chvíle, mimo jiné hledal lék na pravé neštovice
Siločáry osudu se někdy protnou zvláštním způsobem. V pondělí 16. července oznámil americký Úřad pro potraviny a léčiva, že poprvé v historii schvaluje použití určitého léku jako preventivního prostředku proti nákaze virem HIV. Je určen hlavně lidem se zvýšeným rizikem infekce, třeba těm, jejichž partner již virus v těle má. Schváleným přípravkem je lék Truvada kalifornské firmy Gilead Sciences, jeden ze současných preparátů k léčbě AIDS.
Téhož dne v Praze zemřel profesor Antonín Holý, jehož práce umožnila zrod nejen přípravku Truvada, ale i dalších protivirových léků, které dnes pomáhají pacientům po celém světě. Jako by Prozřetelnost chtěla dát Antonínu Holému dárek na poslední cestu – jenže on by z něj nejspíš moc velkou radost neměl. S preventivním nasazením léků proti AIDS nesouhlasil, obával se, že dodají lidem falešný pocit jistoty. Za nejlepší prevenci proti této smrtelné nemoci pokládal tento pracovitý a mimořádně skromný muž nepromiskuitní chování.
Udání a cesta do akademie
Prozřetelnost hrála s Antonínem Holým poněkud nejednoznačnou hru i na počátku jeho životní dráhy a cestu k úspěchu mu příliš neusnadňovala. Když začátkem padesátých let přemýšlel, co bude dělat po základní škole, tlačili na něj, aby se šel učit na horníka. Odolal, větší problém se ale vyskytl o pár let později. Studium chemie na Matematicko-fyzikální fakultě UK dokončil v roce 1959 a chtěl na škole zůstat jako odborný asistent; ačkoli měl červený diplom, místo se pro něj nenašlo. Někdo jej totiž udal, že kritizoval zásah sovětské armády proti „kontrarevoluci“ v Maďarsku v roce 1956.
S vědeckou dráhou to v tu chvíli vypadalo bledě, štěstí se ale na něj přece jen usmálo: po kratších peripetiích mohl nastoupit do akademie věd, konkrétně do Ústavu organické chemie a biochemie, kam jej přijal František Šorm – vysoce postavený člen KSČ s velkým vlivem, který ovšem využíval ve prospěch vědy. Politické „škraloupy“ ho nezajímaly, zato u mladých talentovaných vědců podle Holého vzpomínek přísně sledoval pracovní morálku a zájem o obor. V tomto ústavu pak Antonín Holý pracoval celý život a v letech 1995–2002 byl jeho ředitelem.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
