Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Trendy

Myšlenková show

„Myšlenky, které stojí za to šířit,“ to je motto konferencí TEDx. Děje se tak nenásilnou formou. Spíše než konference jsou to intelektuální večírky.

trendy.jpg
trendy.jpg


83_R45_2011_s.jpg
83_R45_2011_s.jpg

Skoro bez reklamy vyprodala letošní TEDxBrno vstupenky do brněnské Reduty během tří hodin. Oč vlastně tuto sobotu půjde, že účastníci dobrovolně vytáhli z kapes bezmála tisícikorunu za den strávený na konferenci? Vysvětlení je, že TEDx není jen konference, je to také společenská událost, happening, tak trochu módní záležitost. Vystupující z nejrůznějších oborů sem přicházejí šířit své zajímavé a inspirativní myšlenky. Vyslechnou si je nejen lidé, kteří přijdou přímo do sálu, později se objeví i jako video na internetu.

TED je zkratka pro „technology, entertainment, design (technologie, zábava, design)“, ovšem tématem může být klidně také neurologie nebo vesmír. Na to, aby sdělil světu vše podstatné, má ovšem přednášející nanejvýš osmnáct minut.

V Česku je tento formát zatím nový, v okolních metropolích je sdílení myšlenek oblíbenou sobotní zábavou. V říjnu se konala TEDx ve Vídni, a protože pravidla konference jsou všude po světě stejná, lze si podle ní udělat představu, co uvidíme v Brně a do budoucna zřejmě i v dalších městech u nás. A k čemu takové šíření myšlenek může být.

 

VIP Monterey

Do konferenčního Studia 44 je to z centra Vídně asi deset minut pěšky. V předsálí se zatím snídá. Návštěvníci vypadají jako studenti, i když jak se později ukáže, může mezi nimi být i nejeden mladistvě vyhlížející profesor. Usrkávají kávu a ostych z neznámých tváří zahánějí tím, že pohledem sledují důvěrně známé prostředí svého tabletu či chytrého telefonu. Postupně se ale osmělují ke konverzaci. V sále pro čtyři stovky diváků zatím září jen barevné pódium se dvěma promítacími plátny po stranách. Kolem krouží ze všech stran kameramani a snaží se vybrat ty nejlepší záběry na řečníky. Kdo se na konferenci nedostal, má možnost záznam všech vystoupení zhlédnout na internetu. Nebylo to tak ovšem vždycky. Původně byly konference TED elitním klubem s důkladně zavřenými dveřmi, kde vstupné začíná na šesti tisících dolarech.

Poprvé se intelektuální VIP sešli na konferenci TED v kalifornském Monterey v roce 1984. To byl však spíše jen zkušební pokus, který navíc ještě skončil dluhy. Druhá TED následovala v roce 1990 a pak už pravidelně každý rok. Letos poprvé se podobná akce konala také v anglickém Oxfordu. Účel setkání je vždycky stejný. S přispěním nadstandardně vybavených mozků najít něco, či spíše NĚCO, co změní budoucnost a svět.

Několikrát se to už povedlo. Hned na první konferenci spatřili účastníci první model počítače Macintosh a CD-ROM. Nicholas Negroponte tady také předpověděl trend užívání dotykových displejů u přenosných přístrojů. O několik let později mluvil o projektu „laptop pro každé dítě“, které kromě klávesnice a myši využívá k ovládání právě dotykovou obrazovku. Konference TED pomohly vzniku časopisu Wired a také mediální laboratoři Massachusettského technologického institutu (MIT), které se v dalších letech staly hybateli technologického pokroku.

Hosté, kteří sem jezdí řečnit, jsou z různých oborů, všichni ale musejí být dostatečně důležití. Bill Clinton či Al Gore se tu střídají s nositeli Nobelových cen, přijel už fyzik Stephen Hawking, zakladatel Microsoftu Bill Gates, válečný fotograf James Nachtwey nebo umělec velkých formátů Olafur Eliasson. Jen za toto setkání pak návštěvníci platí částky přes 100 tisíc korun, přičemž koupit lístek si nemůže každý, i do publika musí být člověk vybrán. Takové akce byly samozřejmě kritizovány jako esence elitářství a intelektuálního snobství. Jako nedostupná bašta VIP by to také mohlo skončit, kdyby před pěti lety nenastal zajímavý zvrat.

Pořádající nadace The Sapling Foundation nabídla záznam z vystoupení britské televizi BBC. Televize nabídku přijala, dramaturgy ale „příliš intelektuální videa“ nepřesvědčila, a tak putovala na web. Od té doby je zhlédlo přes půl miliardy lidí.

Dosud nejsledovanějším vystoupením zatím zůstává řeč s názvem „Školy zabíjejí kreativitu“ sira Kena Robinsona. „Jsme školou vedeni nikoli ke kreativitě, ale od kreativity. Pablo Picasso tvrdil, že všechny děti se rodí jako umělci, problémem je zůstat umělcem, i když vyrosteme,“ říká s vážnou tváří šedesátiletý Angličan s titulem rytíře, který obdržel právě za přínos ke vzdělávání. V minulém roce si diváky získal anglický kuchař Jamie Oliver s projektem Food Revolution, který má naučit děti jíst zdravě a předcházet tak světové obezitě.

Někteří hosté přicházejí na jeviště s prázdnýma rukama, jiní si s sebou přinášejí zvláštní prezentační trumfy. Za zmínku proto stojí i vystoupení Billa Gatese, který na diváky vypustil přenašeče malárie – komáry rodu Anopheles – při prezentaci o této smrtící hrozbě.

83B_R45_2011.jpg
83B_R45_2011.jpg

Domino efekt

Právě kvůli velkému zájmu o videa s nahrávkami „TED Talks“, tedy jednotlivých příspěvků, přibylo nedávno k názvu ještě malé písmeno „x“, a vznikl tak nový formát, díky němuž může konference pořádat téměř kdokoli, kdo přijme jednoduché licenční podmínky. Z elitního setkání se stala masová záležitost a každý den se po světě koná i desítka akcí: TEDxWomen, TEDx1000Lakes, TEDxYouth. Pro odlehlé končiny mohou organizátoři dokonce získat takzvaný TEDx balíček, který obsahuje dva chytré mobily, miniprojektor a elektrickou rozdvojku pro případ, že by byl ve vesnici proud. S pomocí takového vybavení se konference konaly už třeba v keňské vesnici Eburru či v jihoafrickém Kliptownu.

Jedním z mnoha setkání bylo i říjnové TEDxVienna. Téma bylo „domino efekt“, ale účastníci si to vyložili různě: mluvilo se třeba o tom, jak nás ovládl e-mail nebo co nás mohou Afričané naučit o mobilech. 

Být přímo na konferenci, to je jako jít na koncert. Sice si nemůžete pouštět oblíbené části skladeb pořád dokola, ale je velká šance, že u baru potkáte někoho z kapely, stejně jako v předsálí vídeňského studia nejspíš narazíte na některého z vystupujících.

Kde jinde si člověk může popovídat například s výzkumníkem umělé inteligence, s vynálezcem stolu, který vypadá a funguje jako iPhone (k tomu později), nebo s neurovědcem Moritzem Helmstädterem? Ti všichni přednášeli své příspěvky během celodenního konferování ve vídeňském Studiu 44.

Jedním z přednášejících byl právě Moritz Helmstädter, drobný muž s vizáží studenta, který však už vede vlastní tým na neurologickém Institutu Maxe Plancka v Mnichově.

Zkoumá propojení neuronových buněk v myším mozku. Zajímavá je však jeho metoda, kterou sem přijel představit. Do svého výzkumu chce zapojit také jiné lidi než vědce. Budou si vlastně jen hrát s počítačovou hrou v podobě leteckého simulátoru. Právě tak budou ovšem pomáhat jeho výzkumu, budou tím totiž zároveň sledovat výběžky neuronů.

„Pokud se nám povede zapojit dostatek lidí, byli bychom už za pět let schopni říct, co vlastně kromě velikosti odlišuje lidský mozek od mozku ostatních živočišných druhů,“ popisuje cíl bádání doktor Helmstädter. Doufá, že jeho výzkum pomůže také v léčbě schizofrenie, která se projevuje změnami na mozku u postiženého člověka. Právě proto, že chce přivést do projektu širší veřejnost, přijel prý do Vídně na TEDx.

Jedním z hlavních témat TED jsou technologie, a právě proto vídeňští organizátoři pozvali tým lidí kolem Table Connect. Byl to tahák dne.

Table Connect je totiž novinka, o níž se na technologických fórech hodně psalo. Černý lesklý stůl vypadá jako obří iPhone a funguje jako obrovský dotykový displej. Vynález chtělo koupit už několik firem, webový magazín Engadget, autorita mezi milovníky technologií, jej označil za zařízení, které snadno zastíní i iPad. A tak před publikum ve Vídni předstoupili také jeho vynálezci, tři členové vídeňského rakouského designérského studia Loa.

Sál netrpělivě čekal na první živou ukázku. A pak se místo ikonek objevil jen kouř. „To je všechno,“ říká překvapenému publiku z pódia majitel „stolu“ Lucas Triebl. „Víc toho nebude.“ Table Connect byl velký podvod a prezentace vídeňských mladíků se nakonec točila kolem toho, jak se jim povedlo technologické komunitě neexistující stůl podstrčit a jak vyrobili video s funkčním Table Connectem, které na YouTube zhlédly už tři miliony lidí. Místo objevu se na konferenci představil podvod.

Také některé další příspěvky byly i ve Vídni kuriózní, třeba když pastafarián Niko Alm prezentoval, jak se nechal na řidičský průkaz vyfotografovat s cedníkem na hlavě. Takové bláznivé nápady stojí vedle vědy a mísí se dohromady do jedné společné show.

Právě za to je formát kritizovaný. Americko-libanonský esejista a vědec Nassim Taleb označil TED za zrůdnost, která dělá ze skvělých vědců špatné baviče, jak píše ve své knize Černá labuť.

Mezitím ovšem vznikají podobné formáty jako třeba Science Slam či Pecha Kucha, kde mají lidé z různých oborů jen rychle a zábavně říct, nad čím přemýšlejí, a mluvit o tom s jinými lidmi.

Jak to vystihl hlavní organizátor konferencí TED, podnikatel Chris Anderson: „Všechno je v konverzaci.“ Právě tak, ve sdílení a interakci s ostatními se dá podle něj najít ono hledané NĚCO.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte