Srpnové plundrování obchodů se značkovými teniskami a plazmovými televizemi Brity šokovalo, a teď přichází druhý díl – poznání. Při přemýšlení o vinících tehdy občané, média i vláda hned ukazovali na pouliční gangy, které si ve velkých městech vytvořily svá paralelní panství s vlastními zákony. Ovšem minulý týden zveřejněná rozsáhlá zpráva ministerstva spravedlnosti vidí kořeny srpnových bouří někde jinde. Analýza policejních zápisů o více než pěti tisících trestných činech a jejich pachatelích totiž ukazuje, že gangy nejspíše při vykrádání a ničení obchodů nehrály významnou úlohu.
Podle těchto – stále neúplných – informací ke gangům příslušelo pouze 13 procent zatčených a ti nehráli během rabování žádnou vůdčí ani organizátorskou roli. Statistiky naopak potvrzují, že bouře měly značný sociální a především vzdělanostní rozměr – většina zadržených pocházela z nejchudších čtvrtí a měla nejnižší stupeň vzdělání.
Zde pro ilustraci několik čísel. Například 42 procent zatčených mělo během školní docházky kvůli špatné finanční situaci rodičů nárok na bezplatné obědy. Dvě třetiny pachatelů byly na konci osmé třídy charakterizovány jako „žáci se zvláštními vzdělávacími potřebami“. Řada komentátorů považovala rabovací vzpouru za důkaz selhání multikulturalismu, tady jsou fakta o& …
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 43 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
