sumava01.jpg
sumava01.jpg • Autor: Respekt

 

Studenti a veteráni českého ekologického aktivismu přivázaní ke stromům, policie pobíhající po lese, průvod rozhořčených občanů, rozruch v parlamentu, neshoda ve vládě i uvnitř politických stran. Dění kolem kůrovce a kácení stromů v nejpřísněji chráněných částech Šumavy vypadá velmi barvitě. Také ale naznačuje, že se při něm rozhoduje o důležitých věcech. Nejde o nic menšího, než jak si český stát umí nebo neumí vynutit svá pravidla hry a svoji dlouhodobou politiku.

 

S výjimkou, nebo bez?

Nynější události na Šumavě mají poměrně přehledný děj. Podle řady právních výkladů včetně ministerského potřebuje vedení národního parku ke kácení uvnitř parku výjimku ze zákona o ochraně přírody, tu ale pro přírodně velmi cennou lokalitu u Ptačího potoka nemá. Ředitel parku Jan Stráský argumentuje, že výjimku nepotřebuje a také že je nutné pokácet stromy bez otálení, než z nich stačí vyletět čerstvě vylíhnutí brouci kůrovce. Proto nechal v oblasti Ptačího potoka označit asi pět tisíc stromů, které dřevorubci začali kácet nebo odkorňovat.

V takových případech přichází ke slovu Inspekce životního prostředí, která by měla případ přešetřit a kácení stromů bez potřebného povolení zabránit. Inspekce se na výzvu ministerstva životního prostředí (MŽP) k Ptačímu potoku minulý měsíc vydala, z jasného případu porušení zákona ovšem inspektoři alibisticky vycouvali. Stráskému kácet nezakázali a vydali nic neříkající prohlášení, aby „dodržoval základní ochranné podmínky pro národní parky“. Lidé z MŽP to pod podmínkou anonymity vysvětlují, že bezzubá inspekce je výsledkem čistky provedené vloni bývalým ministrem Pavlem Drobilem. Nicméně po pardonu inspekce teď ministerstvo nemůže řediteli parku kácení přímo zakázat (bylo by to neobvykle direktivní jednání, hlavně by tím ale úřad de facto stvrdil nedůvěryhodnost své inspekce). Teoreticky by samozřejmě MŽP mohlo Stráského odvolat, ani to se však nestane. Odvoláním po pouhém půlroce ve funkci by ministr Tomáš Chalupa přiznal chybu ve výběru a navíc ředitel Stráský má silnou podporu prezidenta Klause, ke kterému Chalupa od začátku své politické kariéry vzhlíží s netajeným obdivem.

Pokud tedy ekologičtí aktivisté nechtěli kapitulovat, zvolili poslední možné řešení: začali kácenéstromy bránit vlastními těly a ohlásili případ do Bruselu. Evropští úředníci sice okamžitou nápravu nezajistí, mohou ale Česku zkomplikovat život. Brusel neřeší českýnárodní park a jeho nezásahové zóny. Zajímá jej ale dodržování pravidel v rámci evropského systému ochrany přírody Natura. A je velmi pravděpodobné, že Stráského kácení do oblastí Natury zasahuje. V takovém případě bude muset Česko svůj postup vysvětlit, zjednat nápravu, jinak přijde o evropské dotace.

 

Obce venku

Spor o kácení ale přesahuje význam lokálního boje s kůrovcem. Po loňských volbách, kdy MŽP ovládli občanští demokraté, výrazně ožili všichni, kterým vadí omezování lidské činnosti v parku, a spojili své síly. Jan Stráský dlouho usiluje o maximální zpřístupnění Šumavy turistům a častokrát vyjadřoval strach, že uschlé stromy je odradí. Obce se chtějí zbavit omezení, která život v parku přináší. A politici z jižních Čech dlouhodobě požadují, aby o velkých stavebních projektech typu lanovek, sjezdovek a turistických areálů mohli rozhodovat na kraji bez pražských omezení. Tomu všemu dnes brání platné zákony a vyhlášky, které však stát v posledním roce už zdaleka tak přísně nehájí a nyní ani nevymáhá. Spor o les kolem Ptačího potoka je tedy pokusem aktivistů, jak stát opět k přísné ochraně dotlačit.

Kromě toho se však rýsuje ještě jedna cesta, jak na Šumavě přísnou ochranu zajistit. Vloni po volbách došlo mezi politiky, vědci, aktivisty a šumavskými obcemi ke shodě, že by měl vzniknout speciální zákon o Národním parku Šumava. Ten by měl vyjasnit všechny sporné body: tedy co všechno se bude chránit a jak. Pod vedením náměstka ministra Tomáše Tesaře začala v zimě pracovat komise složená z expertů, zástupců kraje a obcí. Sešli se na několika schůzích, dohoda ale zkrachovala na tom podstatném – na jak velké části parku nechat přírodu vlastnímu osudu. Obce navíc navrhly, aby až 70 procent území parku připadlo do nejméně chráněných třetích zón, což ale bylo pro MŽP nepřijatelné.

Na jaře tedy ministr Chalupa komisi rozpustil s tím, že se bude o zákonu jednat jinak. Problém ale je, že ministr těžko odolává lobby obcí, krajů, stavitelů a lesníků, která má v ODS silné slovo. Když přijel Chalupa na jaře navštívit Šumavu, sliboval tamním starostům, že oni rozhodnou, jak bude zákon, a tedy i život v parku vypadat. Na ministerstvu v Praze to pak ale zdaleka tak jasné není. Národní parky přímo spadají pod náměstka Tesaře z TOP 09, který má podle zpráv z úřadu jiný názor. O tom svědčí i fakt, že Tesař vede kritiku dění v parku ze stranických pozic a vystoupil i na stranické tiskové konferenci, kde se proti kácení postavil Karel Schwarzenberg.

Další kroky ministra jsou velmi nejasné a ani on sám k nim nechce nic jasného říci. Po minulém týdnu se ovšem zdá, že Chalupa i Tesař začínají nacházet shodu. Chalupa vydal prohlášení, kde píše, že „Šumava patří všem, a ne jen vybraným skupinám“ (tím těžko může myslet někoho jiného než obce či provozovatele lanovek, protože jiné „skupiny“ své finanční zájmy v parku neprosazují). Minulý týden se také začala opatrně rodit nová, tentokrát již jen ministerská skupina, která by měla zmíněný zákon o Šumavě napsat.

Přitom pomalu dostává jasné obrysy i názor, že je třeba hledat kompromis. Tím by mohlo být zásadní zmenšení parku (uvažuje se o jedné třetině až polovině rozlohy) a také vyjmutí obcí z parku (k tomu také viz Téma na str. 46–52).Ty by tak dostaly volnější ruce při stavění (podléhaly by jen mnohem mírnějšímu režimu chráněné krajinné oblasti). Na menší rozloze parku by pak bylo možné určit přísně chráněnou zónu bez zásahu dřevorubeckých pil – mezi experty a úředníky se mluví o 30 až 40 procentech. 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Marek Švehla

zástupce šéfredaktora

svehla
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Od roku 1994 jich napsal/a 2342

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte