Až bude chtít prezident Barack Obama vyhrát podruhé prezidentské volby, patrně tu věc budou jeho oponenti připomínat častěji, než mu to bude milé. Jeden z hlavních Obamových slibů při prvním prezidentském klání bylo uzavření věznice Guantánamo. Teď po více než dvou letech je ale jasné, že Guantánamo Obamu jako prezidenta přežije, ať už získá druhý volební termín nebo ne.
Minulý týden totiž Obama podepsal legislativní výnos, kterým opět povoluje vojenské tribunály nad vězni a de facto je umožňuje držet ve vězení po neurčitý čas, třeba i do konce života. Podle expertů se tím více méně vrací k linii svého prezidentského předchůdce, od něhož se chtěl – alespoň pokud jde o Guantánamo – naopak co nejvíc odlišit.
Marné pokusy
Jde o vážné etické dilema, které do značné míry charakterizuje uplynulé desetiletí a které proti sobě postavilo Bushovu Ameriku na jedné straně a Evropu na straně druhé. Američané v roce 2001 a později pochytali v Afghánistánu i jinde v Asii v rámci války proti terorismu spoustu lidí a téměř osm set jich poslali jako válečné zajatce do Guantánama. To mělo z pohledu Bushovy vlády jednu výhodu: jde o místo mimo území USA, vězni tudíž nejsou pod ochranou amerických zákonů, jako by byli na pevnině, a mohli být podrobeni nejtvrdším výslechům.
Později se ukázalo, že Bushovo označení vězňů z Guantánama jako nejhorších…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
