89B_R51_2010_s.jpg
89B_R51_2010_s.jpg
Víte, že v okolí řeky Jizery býval za první republiky rozšířen zvyk věšet vánoční stromeček ke stropu za špičku? Anebo kdy pronikly na předvánoční trh čokoládové kolekce firmy Orion či dětská stavebnice Merkur? A kdo vymyslel tradici Vánočního stromu republiky? A že současná štědrovečerní kulinářská klasika bramborový salát se smaženým kaprem se etablovala až na počátku šedesátých let?

Podobnými informacemi je nabita kniha České Vánoce, kterou napsali historici Petr a Pavlína Kourovi s podtitulem „od vzniku republiky do sametové revoluce“. Takto časově vymezené období tím pádem rázem dostává další rozměr než pouhé idylické čtení o českých zvycích, tradicích, dárcích, koledách a receptech, vztahujících se k tomuto křesťanskému svátku. Selanka či pokojné rozjímání to po většinu času totiž bohužel nebyly. Spíš půlstoletí trvající úprk s prázdnými nákupními taškami a shánění nedostatkových potravin a dárků. Co ale chybělo nejvíce, výstižně ilustruje fotografie na obalu knihy. Před rozzářeným stromečkem na ní stojí holčička s prskavkou nad hlavou v rouše a s gestem sochy Svobody.

Světově proslulý fotograf Jan Lukas takto zvěčnil svoji dceru v přehnaném optimismu roku 1953, kdy zemřel diktátor Stalin i jeho tuzemský klon Gottwald. Za dvanáct let však Lukasova rodina Vánoce slavila už v americkém exilu. Publikace obou historiků zkrátka připomíná i bouřlivé dějiny Československa, které se u slavnostně prostřených štědrovečerních stolů zákonitě musely odrazit. Ať už formou zmíněného materiálního nedostatku nebo prázdných míst po padlých, žalářovaných či do emigrace vyhnaných lidech.

Knížka je rozdělená na devět časově oddělených kapitol, jejichž základem jsou informace o politickém systému, stavu hospodářství, ale i touhách a svízelích Čechů a Moravanů, spojených s vánočními svátky v konkrétní době. Tu dokreslují nejen statistické údaje o cenách a kupní síle obyvatel, citace z tisku, projevy politiků, nýbrž také zážitky různých osob, deníkové záznamy, básně i vyprávění o tom, jak se kdysi slavily Vánoce. Například při pokusech komunistů vymazat svátky monstrózními oslavami narozenin J. V. Stalina či nahradit tradici nadělujícího a tajuplného Ježíška sovětsky zemitým dědou Mrázem.

Strhující jsou ale především svědectví lidí, kteří vánoční svátky trávili v nacistických nebo komunistických věznicích a lágrech. Třeba dojemný popis půlnoční muklovské mše v podzemí jáchymovského dolu anebo strohý deníkový zápis vězně z protektorátního Pankráce, kde padaly lidské hlavy i za rozjímání o příchodu Mesiáše. „Náhle zazní zvonky. Čas večeře. Dnes dříve. Proč? Popravy… Velebný klid porušen. Duše se chvěje. Bože, smiluj se nad námi. Hukot gilotiny… Jede nahoru ten krvavý přístroj. (…) Deset dutých úderů! Deset hlav odletělo? (…) Nesem vám noviny, poslouchejte…“

Zajímavé jsou i postřehy československých vojáků bojujících za války v zahraničí a konfrontovaných s odlišnými vánočními zvyky anebo nahlédnutí do štědrovečerního soukromí prvních prezidentů republiky. O těch komunistických se nedozvíme nic. Škoda. Obraz by byl komplexnější. Což platí i o absenci popisu Vánoc na Slovensku, mezi sudetskými Němci, Romy a židovskými spoluobčany. Jak ale autoři v úvodu přiznávají, na takovou práci neměli dostatečnou institucionální podporu. I proto lze mimo řadu poučných informací a svědectví České Vánoce vnímat také jako příběh postupné kulturní degradace Čechů, kteří někdejší duchovní obsah vánočních svátků pomalu, ale jistě proměnili do konzumní podoby.

 

PETR A PAVLÍNA KOUROVI: ČESKÉ VÁNOCE
Máj/Dokořán, 356 stran

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte