Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Dopisy

Dopisy

MILIARDY PRO MEDVĚDY
RESPEKT 44/2010

Váš časopis čtu už řadu let a je to můj nejoblíbenější časopis. Proto mě mrzí, když v něm najdu zjevné chyby. Jednou z nich je nesprávné označení některých částí Moravskoslezského kraje jako severní Morava (severomoravské), když se jedná správně o Slezsko. Naposledy ve výše uvedeném článku o přechodech pro velké savce.

Píše se tu o chystaném zeleném mostu na severomoravské silnici I/11. Jedná se o přechod přes silnici v Jablunkovské brázdě, která je celá na území Slezska. Možná vám to v Praze nepřipadá důležité, ale obyvatelé našeho kraje na to mohou mít jiný názor – viz například práce Tadeusze Siwka a Jaromíra Kaňoka Vědomí slezské identity v mentální mapě (Spisy Filozofické fakulty Ostravské univerzity č. 136/2000), která prokázala, že obyvatelstvo Slezska si je z velké části vědomo toho, že sídlí v historických hranicích tohoto území.

Ing arch. Dagmar Saktorová

HRDINOVÉ Z MOJŽÍŠOVY HORY
RESPEKT 44/2010

Je politováníhodné vidět, že autor článku zjevně převzal stejný přístup jako Franz Werfel směšováním skutečnosti a fikce a selektivním upravováním sporných událostí podle vlastních preferencí. Je třeba mít na paměti, že poslední léta osmanské říše byla tragickým obdobím pro všechny její občany. Turci, Arméni a mnozí ostatní nesmírně trpěli. Člověk se musí pokusit pochopit toto období v jeho celku, aby uctil památku tolika ztracených životů. Avšak arménské chápání dějin, které vynáší arménské utrpení, různými způsoby přikrášlené a prezentované jako „genocida“ provedená Turky vůči Arménům, zakrývá důležitá dějinná poučení a málo přispívá k politické diskusi.

S politováním vidíme, že od samého úvodu článku autor nejen postrádá nestrannost, ale jasně dává najevo mimořádnou ochotu obviňovat všechny aspekty tureckého života. Sama skutečnost, že člověk nemůže najít na osmi stránkách věnovaných tomuto příběhu ani jedinou řádku odrážející názory Turecka, prozrazuje jednostranný, podjatý přístup vysvětlující výlučně stanoviska arménských radikálních skupin.

Turecko nepopírá utrpení Arménů, ztrátu mnoha nevinných životů v průběhu první světové války nevyjímaje. Avšak je důležité připomenout, že mnoho Turků zemřelo nebo bylo zabito v letech předcházejících první světové válce i v jejím průběhu. Námitky má Turecko vůči jednostrannému prezentování této tragédie jako „genocidy“ jedné skupiny vůči druhé. Je to obzvláště nežádoucí, protože to živí nepřátelství a zamezuje sebereflexi.

Taylan Tokmak, druhý tajemník pro tisk a styk s veřejností, turecké velvyslanectví

PORAŽENÝ ZLODĚJ ČAS
RESPEKT 43/2010

Po přečtení recenze pana Turka jsem se nacházel v ambivalentním stavu. Samozřejmě jsem byl rád, že se paní Hegerová konečně odhodlala k dalšímu CD. Na straně druhé jsem byl smutný, že mi umělecký zážitek zkazí nechutný, odfláknutý obal.

Po zkušenostech se sháněním básní Karla Kryla, kdy mi v Bontonu na Václaváku s pokrčením ramen sdělili, že „soráč – vyprodáno“, jsem pověřil kamarádku, co má kamarádku, co zná někoho, kdo prodává v Bontonu, ať mi to obstará. Během čekání na CD jsem meditoval, prováděl dechová cvičení a všeobecně se psychicky připravoval na „hnusnej“ obal.

Jaké bylo mé překvapení, když jsem CD dostal. Jak si pan Turek představuje, že by booklet téměř osmdesátileté zpěvačky měl vypadat? Pastelové barvy a tancující medvídci? Nebo artovou fotku sukovitého stromu (nejlépe černobílou)? Sám název přece napovídá, že ač zpěvačce táhne osmdesátka, stále má srdce a v něm se něco děje. Jak to pan Turek chce asi zobrazit?

Navíc je knížečka prakticky vyvedená přiměřeně velkým písmem a hlavně je každá píseň na samostatné straně, a ne skládačka připomínající puzzle, kterou znám z pár jiných CD.

Jediné, co se dá rozumně vytknout, je skutečnost, že knížečka je spojená s obalem, a tudíž například do vinárny odnositelná pouze s celým futrálem.

Nic proti panu Turkovi ani jeho recenzím. Tentokrát však měl víckrát měřit.

Pavel Raška

OMLUVA

V článku Oxford v obýváku (Respekt 42/2010) jsme špatně uvedli jméno doktora Petra Hercika s dlouhým „í“. Omlouváme se jemu i čtenářům.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].