Stvořeni kulturou
Pokračuje evoluce člověka? Zdá se, že ano a že hnacím motorem biologického vývoje našeho vlastního druhu je kultura. Možná dokonce procházíme – podobně jako naši zvířecí souputníci – jistým typem domestikace.
Celá řada vědců posledních sta let tvrdila, že biologický vývoj člověka již skončil, že díky kultuře, kterou člověk vytváří, už nepodléháme vlivu přírodního výběru, hlavního motoru evoluce. To v nás může vyvolat buď obavy z budoucnosti (druh, který se nevyvíjí, jen odevzdaně čeká na své vymření), nebo naopak nekritické nadšení nad mocí a silou lidské kultury, která člověka od neblahého osudu zachraňuje.
Obavy z ustrnutí vývoje pramení mimo jiné z předpokladu, že rod Homo se vyvíjel na savanách pleistocenní Afriky po dobu přibližně dvou milionů let a získal tu všechny své důležité vlastnosti. Jeho tělo i mysl jsou tedy v tomto pojetí dokonale přizpůsobeny právě lovecko-sběračskému způsobu života. Dramatické změny posledních padesáti, resp. deseti tisíc let, během nichž naprostá většina všech lidí tento způsob obživy opustila a nahradila jej zpravidla zemědělstvím či pastevectvím, se odehrály během příliš krátké doby na to, aby vůbec k nějaké adaptivní biologické evoluci mohlo dojít. Jinými slovy, svět kolem nás se i s přičiněním nás samých mění tak rychle, že naše biologická stránka nemůže těmto změnám vůbec stačit, a tak lidský druh vlastně jen bezmocně čeká, co mu srazí vaz.
Všechny lidské adaptace, tedy vlastnosti, které nám v tomto „novém světě“ pomáhají v přežití, by tak vlastně musely být vnější, kulturní. Mnoho sociálních a kulturních antropologů s tím souhlasí a pociťuje nad tím uspokojení. Nejde…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
