0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kultura12. 9. 20107 minut

Trpaslík, který se stal Bohem

Povedený román Simona Mawera vypráví o dějinách genetiky

Reklama

Občas musí přijít nějaký cizozemec, aby objevil domácí literární témata, která leží ladem. Tak britský spisovatel Simon Mawer napsal „český“ román Skleněný pokoj, v němž vypráví příběh vily Tugendhat a který zdejší čtenáři i kritika v loňském roce přijali s nadšením. Teď vychází další jeho pozoruhodný román Mendelův trpaslík. Autor se v něm vrací do časů, kdy na Starém Brně, ve sklenících augustiniánského kláštera, Gregor Mendel prováděl své podivínské pokusy s hrachem a fuchsiemi, čímž položil základy genetické vědy. Povstávají tu tak dějiny dvacátého století, od eugeniky přes objevení DNA až po genetické manipulace, které člověku umožňují ovládnout vlastní osud.

Sám hlavní hrdina a zároveň vypravěč tohoto příběhu je genetická hříčka, výsledek neblahé shody okolností. Fiktivní Mendelův prasynovec, biolog Benedict Lambert, je totiž trpaslík.

Hloupá mutace

„Přemýšlel jsem o štěstí, což je jen pseudonym, pod nímž se skrývá despotická náhoda,“ říká cynicky Benedict Lambert. Od člověka trpícího genetickou poruchou lze ostatně těžko čekat úvahy o nevyzpytatelných úradcích božích. Lambertův osud určila jedna hloupá mutace, chyba v přepisu milionů písmen genetické abecedy DNA, jejímž výsledkem je muž, který měří 128 centimetrů, má „robustní čelo a hrubé, trochu mopslí rysy (…) a jeho prsty připomínají krátké buřtíky“

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc