Tvář francouzského prozaika Michela Houellebecqa: kruhy pod očima, mdlý pohled, semknuté rty, vlasy jako by mu vypadávaly i na fotografiích. Celkový dojem: letargie, únava, zklamání, omrzelost životem. Při pohledu do této tváře není těžké pochopit, proč jsou jeho díla označována nejprve za skandální, a poté za nihilistická. Nejvášnivější diskuse na konci tisíciletí vzbudil Houellebecqův druhý román Elementární částice, jehož adaptace je nyní k vidění v brněnském divadle Reduta.
Čím vlastně Houellebecq tolik provokuje? Část lidí snad stále doufá, že génius bude vypadat a chovat se jako Goethe. Avšak Houellebecqova tvář jako by stvrzovala, že seizmografem pozdní doby je spíše ten, kdo ztroskotal. Ovšem rovněž je třeba zapomenout na přímočaré odpovědi, které Houellebecqovo dílo stigmatizují kvůli destruktivní sexualitě nebo xenofobním pasážím. Houellebecq je jistě autor, který necítí potřebu být korektní, ale sama nekorektnost by ho pozoruhodným učinila jen těžko. „90 % nenávisti“ nadepsal před pár lety John Updike své zamyšlení nad jednou z Houellebecqových knih na stránkách listu The New Yorker. To je velmi rafinované – každého totiž musí zajímat, co skrývá ta desetina zbývající do celku?
Mohl by mě někdo obejmout?
Hoďte Houellebecqa na jeviště a máte zaděláno na parádní kus z coolness dramatiky. Řiďte se zásadou, že…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
