Pokusy o rušení sklářských škol dávají Čechům otázku, co se tam tvůrci „národního zlata“ vlastně mají učit

Nepřipraveného návštěvníka by těžko napadlo, že tohle místo může být něčím světové. Náměstí vévodí domov pro staré lidi, polovina domů roztroušených po okolních stráních je oprýskaná a natrefit před polednem v místních ulicích na člověka vyžaduje velkou trpělivost. Přesto je v posledních týdnech jméno severočeského Kamenického Šenova skloňované od Německa až po Spojené státy, píše se o něm v peticích podepisovaných mezinárodní profesní komunitou a ve městě samém je plno naštvaných mladých lidí, kteří nedávno demonstrovali za svou věc v ulicích a jsou připraveni udělat to znovu. Důvod? Místní uměleckoprůmyslová sklářská škola se má podle nedávno zveřejněných plánů kraje sloučit s obdobným ústavem v Novém Boru.

To by samo o sobě nemuselo stát za pozornost, záměr slučovat jakékoli školy spolehlivě vzbudí rozruch kdekoli. V Kamenickém Šenově jde ale podle názoru místních i mezinárodní sklářské komunity o víc. Kdyby se plány Libereckého kraje uskutečnily, zanikla by „nejstarší sklářská škola na světě“ a zároveň s tím by prý dostala smrtící ránu jedinečná česká sklářská tradice. České sklářství však je, jak sami skláři přiznávají, už léta v& …