Kocovina s Chalupeckým
Respekt 47/09

Jan Vitvar se v textu o vyhlášení Ceny Jindřicha Chalupeckého a s ním spojené výstavy dopustil několika omylů. Údaje o porotě jsou nepřesné: uvádí rektora VŠUP Pavla Lišku. Ten se letošního rozhodování nemohl zúčastnit (což mohl autor zjistit na tiskové konferenci). Vitvar uznává, že v porotě zasedají významní lidé, zároveň však píše, že v „ceně“ (má asi na mysli Společnost J. CH.) chybí lidé, kteří by porotě řekli, že její verdikt je špatný. Mezinárodní porota se obměňuje, v odborné obci má respekt (jak také autor potvrzuje), ale především je zcela nezávislá. Bezprecedentní úspěchy vítězů ceny z posledních let ukazují, že její volby byly prozíravé. Bez argumentů lze proto těžko přijmout tvrzení, že cena jako celek klesá ke dnu.
O účasti Lou Reeda na předávacím ceremoniálu jsme se dozvěděli 5 minut před jeho začátkem. Proto byl uvítán, ale těžko na něj mohla SJCH cokoli delegovat. Dále autor chybně uvádí, že se společnost nehlásí k akci loňského laureáta Radima Labudy v MeetFactory. Tato akce je součástí Labudovy výstavy v Galerii Václava Špály, kterou SJCH finančně a organizačně podpořila a o níž také informovala. V závěru textu následuje další omyl: cena se příští rok nepředává v Brně, ale opět v DOX. Jsou s ní spojeny další projekty, o nichž bylo psáno v tiskových materiálech.
Jestliže Vitvar o výkonné ředitelce SJCH Lence Lindaurové napíše, že není známa pro své organizační schopnosti, asi by bylo dobré to něčím doložit. Třeba letošní výstavou Ostrava?, na které byla prezentována tvorba 160 umělců a kterou navštívilo víc než 10 000 návštěvníků? A SJCH opravdu nechtěla reagovat na akci O. Brodyho a M. Meduny, v rámci které pomočili Chalupeckého hrob, nějakým prohlášením. Hodnocení práce Brodyho a Meduny je na delší diskusi, SJCH především udělala to nejzákladnější: hrob očistila.
Neberu autorovi právo na negativní vnímání tvorby letošního vítěze Jiřího Skály. Škoda jen, že ve svém textu nevěnoval více prostoru její analýze.
Tomáš Pospiszyl, místopředseda Společnosti Jindřicha Chalupeckého

Jak ne(o)slavit revoluci
Respekt 47/09

Článek mě donutil otevřít počítač a vygooglovat kulturní události, které připadaly na 17. listopadu 2009. Už při prvním zadání mi vyhledávač našel spoustu koncertů vážných i nevážných, některé z nich se vztahovaly přímo k výročí tohoto data.
Nesouhlasím tedy s tvrzením, že lepší bylo zůstat doma – člověk měl velkou svobodu ve výběru, pokud chtěl večer strávit s hudbou. Samotné nařčení skupiny Monkey Business z podpory konzumního systému peníze-poptávka také nemohu přijmout. Tuto skupinu řadím raději do okruhu kvalita-poptávka (pokud nějaký takový je) a může to být myšleno jako kvalita hudební nebo třeba kvalita zážitku z koncertu. Zakladatel skupiny Roman Holý své kvality dokazuje především hledáním všemožných směrů, například právě „kolaborací“ s tak odlišnými umělci, jako jsou Mišík, Třešnák či Vladimir 518. Pokud má být někdo nařčen z prvoplánové hudby, určitě ne Roma Holý, žhavějšími adepty jsou jiní…
Chápu, že článek spíše reflektoval osobní preference Lenky Morávkové, ale jelikož byl prezentován jako jakési obecné srovnávání oslav v Praze a New Yorku, nemohl jsem nereagovat.
Tomáš Jamník

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte