VZPOURA TRADIČNÍHO MARXISTY
RESPEKT 43/09
Knihu Národy a nacionalismus nenapsal marxistický historik Eric Hobsbawm, ale britský antropolog českého původu Ernst Gellner, který se od marxismu výslovně distancoval. Eric Hobsbawm je autorem knihy Národy a nacionalismus od roku 1780, v této knize nicméně řadí zmíněnou Gellnerovu práci mezi nejvýznamnější tituly věnované danému tématu.
Obdobně vysoce Hobsbawm hodnotí u neodborné veřejnosti méně známou práci českého historika Miroslava Hrocha s názvem Evropská národní hnutí v 19. století.
Jiří Otáhal

CO S NÍ
RESPEKT 43/09
V uvedeném komentáři píšete, že nesouhlas s postupem prezidenta při ratifikaci Lisabonské smlouvy „není slyšet ani od profesních spolků, odborů, církví, nevládních organizací a běžných občanů“. Není to úplně pravda, např. Učená společnost České republiky přijala jasné stanovisko, ve kterém prezidenta Klause vyzývá k bezodkladné ratifikaci Lisabonské smlouvy.
S pozdravem Pavel Jungwirth

V POHYBU
RESPEKT 43/09
V glose Jana Vitvara zazněla další z mnoha kritik na estetický vzhled budovy bývalého Federálního shromáždění. Posledních dvacet let se stalo kánonem tuto stavbu označovat za architektonické zlo a symbol komunistické devastace staré Prahy. Sám jsem ten názor dlouhá léta sdílel. Od té doby, co cestuji po západní Evropě, jsem zjistil, že se i tam tento typ kancelářské architektury velmi často vyskytuje a hanoben není. Mám pocit, jestli neodsuzujeme spíše bývalý režim, jehož byla tato stavba ztělesněním, než stavbu samotnou. A právě dvacáté výročí pádu komunistické diktatury může posloužit i k tomu, abychom přehodnotili zbytečně ideologický pohled na tehdejší architekturu. Ano, většina staveb z oné doby byla šeď, megalomanie, mizerná kvalita a leccos – jako většina paneláků – vysloveně zločin. Ale později jsme zjistili, že paneláky jdou leckdy opravit do přijatelné a funkčnější podoby, a tak můžeme zvážit i apriorně odmítavý postoj k některým tehdejším architektonickým ikonám.
Dnes, kdykoli kolem „federálu“ jdu, tak zjišťuji, že ta stavba je zajímavá, konstrukčně neotřelá, na dobu normalizační marnosti je designově poměrně vytříbená a ve skutečnosti má jediný problém – a tím je naprosto tragické řešení okolní zeleně. Co se týče kritiky jejího umístění vedle Národního muzea, tak se domnívám, že se tento problém docela dost zveličuje. Vždyť Národní muzeum se leckomu může zdát jako cihlová krabice obložená kamením a polepená zbytečně bachratým štukem. Obě ty stavby na svoji dobu představovaly solidní průměr a obě u mnohých vyvolávají dojem, že by jim to slušelo více na jiném místě.
Marek Machačný, Letohrad

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte