Šéfka justice Daniela Kovářová chce znovu otevřít kauzu Čunek
Slib ČSSD, že pád vlády přinese i konec s ní spojené justiční mafie, se přetavil v přesný opak. Po návratu ústeckého šéfžalobce Jiřího Křivance, jednoho z mála lidí, kteří v únoru doplatili vyhazovem na svou ochotu lámat spravedlnost ve prospěch politiky, teď „úřednická“ ministryně spravedlnosti spustila akci na očištění mafiánů.
Jeden velký prospěch
Na první pohled to vypadá jako dobrý nápad. Ministryně Daniela Kovářová podala na Nejvyšší soud stížnost pro porušení zákona v případu úplatkářské aféry někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka.„Chci tím očistit justici,“ komentuje svůj krok ministryně. To by opravdu bylo namístě. Čunkovo vyšetřování – jak potvrdil soudce Vojtěch Cepl ml. – bylo od začátku manipulováno špičkami spravedlnosti v čele s nejvyšší státní žalobkyní Renatou Veseckou a místopředsedou Nejvyššího soudu Pavlem Kučerou. Případ se proto nikdy nedostal před soud, který jako jediný mohl nezávisle rozhodnout o Čunkově vině či nevině. Vesecká a její společníci (pro něž se později vžil název „justiční mafie“) celou věc, která hrozila způsobit pád Topolánkovy vlády, neprůhledně zastavili.
Ministryně dnes odmítá specifikovat, na co si v Čunkově případě stěžuje, zatím jen obecně naznačila, že stížnost podala ve „prospěch i neprospěch“ Jiřího Čunka. Podle renomovaných právníků tady ale něco nesedí. Judikatura Nejvyššího soudu jí neumožňuje podat stížnost v neprospěch Jiřího Čunka – například napadnout zastavení jeho stíhání. Takže hlavním účelem stížnosti může podle expertů být prospěch obviněného. Ministryně může například napadnout vůbec první rozhodnutí státního zastupitelství, kterým zamítlo Čunkovu stížnost proti policejnímu obvinění (stěžoval si, že policie ho vyšetřuje protiprávně). Jinými slovy, Nejvyšší soud může posloužit jako instituce, která zpětně posvětí neprůhledné zastavení případu.
Přátelé si pomohou
Soud však také nemusí ministryni vyjít vstříc s tím, že její stížnost není oprávněná. Konečný verdikt nelze předjímat. Podle rozvrhu práce na Nejvyšším soudu bude ale případ řešit senát soudce Jiřího Pácala, který už jednou rozhodl ve prospěch justiční mafie. To když vyhověl stížnosti svého – jak Pácal říká – „přítele“ ze stejné instituce Pavla Kučery a souhlasil s přeložením kárného řízení proti němu (právě za to, že nevhodně zasahoval do Čunkova vyšetřování) z Olomouce do Prahy, kde má Kučera více spojenců.
Ve věci ministerské stížnosti je rozhodování soudu neveřejné, bez možnosti přizvání svědků. Nelze od něj tedy očekávat, že může sloužit jako náhrada za neuskutečněný soud s Čunkem, a dost těžko i to, že justici očistí. Očistu má dnes v rukou především ministryně spravedlnosti a vláda. Důkazy, že Renata Vesecká a její spojenci ohnuli právo ve prospěch člena vlády, přitom jsou, nabízí se tedy její odvolání.
K tomu se však ministryně ani premiér podle všeho nechystají. U Kovářové je to logické, s návrhem jejího jmenování do funkce totiž přišli spojenci Vesecké, soudce Pavel Kučera a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Němec. Bez nich by se nikdy šéfkou justice nestala, a je tedy jasné, že je k nim loajální. Co v očistě brání premiérovi, tak jasné není. Proti návrhu na jmenování Kovářové se zkraje postavil právě kvůli jejím těsným vazbám na justiční mafii.
Podle kuloárových informací nespokojenost Jana Fischera s Kovářovou a jejími kroky stále trvá, v razantnějším zásahu vůči ní nebo Vesecké mu ale údajně brání obava, že by tím přišel o podporu Mirka Topolánka a části ODS pro svoji další zamýšlenou kariéru, například evropského komisaře. Zeptat se na to premiéra nebylo kvůli jeho pracovnímu vytížení minulý týden možné.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
