Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Krátce

Přehled o dění v uplynulém týdnu

07_R19_ovlada.jpg
07_R19_ovlada.jpg • Autor: Respekt

Vědci pro Lisabonskou smlouvu
Více než šedesát vědců z prestižní Učené společnosti ČR poslalo minulý týden senátorům jasný vzkaz: schvalte Lisabonskou smlouvu. V otevřeném dopise, pod kterým je podepsaný mimo jiné biolog Jiří Lom či mikrobioložka Blanka Říhová se píše: „Jako vědci a vysokoškolští učitelé spolupracujeme s mnoha kolegy v EU a uvědomujeme si svoji provázanost s evropskou kulturou, vědou a vzděláním. Chceme se podílet na rozvoji těchto oblastí v EU jako její plnohodnotní členové.“ Podle vědecké obce by se neratifikováním Lisabonské smlouvy stalo Česko nedůvěryhodným partnerem, jenž by postupně skončil v izolaci.

Komplikace kolem Fischerovy vlády
Sestavování Fischerovy vlády se minulý týden výrazně zkomplikovalo. Designovaný premiér nevyslyšel všechna doporučení politiků na jména svých budoucích ministrů a na tři ministerské posty se rozhodl nominovat své kandidáty (jde o ministerstvo spravedlnosti, financí a průmyslu a obchodu). Odůvodnil to tím, že ho návrhy politických stran nepřesvědčily a že jestliže má nést další měsíce odpovědnost za řízení země, má právo vybrat si své nominanty.
„Předsedům politických stran jsem avizoval, že u některých jimi navrhovaných kandidátů mám pochybnosti. Protože neprojevili ochotu o jiných jménech diskutovat, nominoval jsem na tři rezorty z patnácti kandidáty, kteří splňují odborné předpoklady a jsou rovněž zárukou dobré práce vlády jako celku,“ vysvětlil svůj krok Fischer. Dodal ale, že o složení kabinetu je ještě ochoten dále jednat. Což bude nutné, protože partaje daly najevo, že v současné navržené podobě nejsou ochotné Fischerův kabinet podpořit.

07_R19_ovlada.jpg
07_R19_ovlada.jpg • Autor: Respekt
Nový občanský zákoník u ledu
Topolánkova vláda v demisi se rozhodla, že nebude prosazovat nový občanský zákoník ještě do voleb. Normu upravující soukromé právo kabinet sice schválil, ale protože se neshodl s opozicí, do sněmovny ji nepošle. ČSSD považuje zákoník za složitý a nemoderní a připravuje vlastní návrh. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil však chce v následujících měsících sporné body vyřešit a zákoník připravit ke schválení v příštím volebním období. Návrh občanského zákoníku, na kterém právníci pracovali osm let a který má nahradit současnou normu z roku 1964, řeší především tři oblasti – rodinu, vlastnictví a smlouvy.¨

Za ztrátu svobody odškodnění
Vězni komunistického režimu dostanou jednorázové odškodnění. Na své předposlední schůzi o tom rozhodla odstupující Topolánkova vláda. Každý, kdo prošel komunistickým kriminálem, a to v rozmezí mezi 25. únorem 1948 a 29. prosincem 1989, dostane za každý i započatý měsíc ztráty svobody osmnáct set korun bez ohledu na to, jestli byl držen ve vazbě či seděl ve vězení. K vyplacení je potřeba žádost podaná na ministerstvo práce a sociálních věcí, úředníky odsouhlasený nárok pak musí být vyplacen do třiceti dnů.
V případě, že bývalý vězeň zemře v době přiznání nároku a ještě před jeho vyplacením, obdrží vyměřenou částku dědicové. Podle premiéra Topolánka je tak vláda připravena lidem vězněným komunisty vyplatit sedm set milionů korun. „Zaslouží si, abychom ocenili jejich statečnost, protože hájili hodnoty demokracie,“ prohlásil autor návrhu, odstupující ministr vnitra Ivan Langer. Ti totiž utrpěli často nejen mnohaletou ztrátu svobody, ale navíc zažili k těžké fyzické práci ještě hlad, bití a mučení.

Lukašenko nepřijede
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko nakonec do Prahy na summit EU nepřijede, na jednání o takzvaném Východním partnerství Evropy ho zastoupí vicepremiér Vladimír Semašenko. Právě přizvání posledního evropského diktátorského režimu bylo nejvíce kontroverzním bodem partnerství, které má poskytnout nový rámec vztahu EU ke svým postsovětským sousedům a které bylo jednou z priorit českého předsednictví Unie.
Běloruští disidenti považují novou evropskou diplomacii vůči Lukašenkovi za zradu. Diplomaté se hájí tím, že nepřerušili svou podporu disidentů, ale předchozí izolace Běloruska nepřinesla v minulých třinácti letech žádné výsledky. Zmírnění evropské politiky v minulém týdnu umožnilo Lukašenkovi poprvé od roku 1996, kdy poprvé ve své zemi zfalšoval volby, vycestovat do západní Evropy. Svět poté obletěla společná fotografie Benedikta XVI., Lukašenka a jeho pětiletého synka.

Britové odcházejí
Britská armáda zahájila ve čtvrtek stahování svých jednotek z Basry a ukončila tak své šestileté působení v Iráku. Britské jednotky byly dislokovány na jihu země v oblasti, která se v průběhu operace dostala pod vliv šíitských militantů terorizujících Basru a okolí. Vývoj se však v posledním roce podařilo zvrátit a iráčtí obyvatelé oblasti dnes svůj život popisují jako „z 90 % zpět v normálu“.
Irácká operace vedoucí ke svržení Saddáma Hussajna a nastolení základů demokracie v Iráku si vyžádala životy 179 britských vojáků, v Británii byla od počátku velmi nepopulární a její zahájení provázely jedny z největších demonstrací v historii země. Britská opozice vedená Davidem Cameronem požaduje zahájení vyšetřování okolností, které ke vstupu Velké Británie do války v Iráku vedly.

Bankrot Chrysleru
Chrysler, výrobce takových slavných značek jako Jeep a Dodge a jedna ze tří největších amerických automobilek, jde do bankrotu. Americký prezident Barack Obama obvinil menší věřitele, zejména hedgeové fondy, že nechtěli přistoupit na dohodu o vyřešení firemních dluhů a dali přednost bankrotu, z něhož hodlají vytěžit více peněz, zatímco většina věřitelů „podstoupila oběti a konstruktivně spolupracovala“. Hedgeové fondy a menší skupiny investorů argumentují, že chrání zájmy svých malých vkladatelů, například penzistů, a že větší věřitelé měli dostat nespravedlivě více procent ze splátky dluhu než oni. Obama jim vmetl do tváře, že naopak chtějí „dvakrát tolik než jiní“ a že on stojí na straně „zaměstnanců Chrysleru a jejich rodin, managementu a dodavatelů“.
Nicméně bankrot neznamená konec výroby aut, ale půjde o „chirurgický“ proces, který s finanční pomocí vlády a nových akcionářů, jako jsou americké odbory a italský Fiat, výrobu zefektivní. Většinovým vlastníkem „nového“ Chrysleru by měly být právě odborové zdravotní fondy s podílem 55 %, následované italským Fiatem s 20 %, americkou a kanadskou vládou a malým podílem dosavadních věřitelů.
Po Chrysleru je na řadě další velká automobilka General Motors, která dostala čas do konce května, aby dosáhla dohody s věřiteli a zaměstnanci na snížení nákladů. I tady již existují představy o nové vlastnické struktuře podniku s rozhodujícím podílem státu a odborářských důchodových fondů. General Motors bude mít po restrukturalizaci zřejmě 38 000 zaměstnanců v 35 továrnách. V 70. letech, když byla firma na vrcholu, zaměstnávala 395 000 lidí ve více než 150 továrnách.

10_R19_atentat.jpg
10_R19_atentat.jpg • Autor: Respekt
Atentát na královnu
V Den královny, který každým rokem v Nizozemsku připadá na 30. dubna, se osmatřicetiletý muž pokusil zavraždit královnu Beatrix. Svým černým suzuki najel do hloučku lidí, z nichž čtyři zabil, a snažil se neúspěšně najet do vozu, v němž seděla královna. Místo toho však atentátník, jehož motivy nejsou známé, nakonec narazil do sloupu a v noci na pátek v nemocnici na následky svých zranění zemřel.

Bojkot sexu v Keni
Keňské ženy se inspirovaly antickou Aristofanovou komedií Lysistrata, kde ženy ze Sparty a Athén dotlačily své válkychtivé muže k míru odpíráním sexu. Tuto taktiku teď na své vysoce postavené muže chtějí použít Keňanky. Deset ženských nevládních organizací minulý týden vyzvalo k týdennímu varovnému odepření sexu a k iniciativě se přidala i manželka premiéra Raily Odingy. Chtějí tak přivést k rozumu rozhádané politiky velké koalice, jejichž násilné spory po předloňských volbách vedly ke smrti 1500 lidí. Poslanci se už proti varování žen brání – někteří ho považují za „neafrické“, jiní za „porušování fundamentálních mužských práv“. Avšak muži z nevládních stran své ženské kolegyně podpořili – zatímco totiž v některých oblastech Keni hrozí hlad, politici si zvyšují platy a utápějí se ve sporech například o hygienické podmínky na zahraničních cestách. 

Rozsudek pro Libanon
Zvláštní soudní tribunál OSN pro Libanon minulý týden vynesl rozsudek, na který hluboce rozštěpená země dlouho čekala. Soud, který vyšetřuje zavraždění dlouholetého premiéra Rafíka Harírího v roce 2005 v centru Bejrútu, kvůli nedostatku důkazů nařídil propuštění všech čtyř z přípravy atentátu obviněných prosyrských generálů. Hned po oznámení rozsudku začali v Bejrútu střelbou ze zbraní slavit příznivci prosyrského politického tábora. Sýrie, která své zapojení do atentátu od počátku popírala (současný rozsudek toto podezření nevymazal), musela v roce 2005 po milionových pouličních protestech stáhnout z Libanonu svou armádu. Za necelé dva měsíce Libanon čekají napínavé volby – společnost je zhruba na polovinu rozdělená mezi příznivce prosyrského a prozápadního bloku. 

Sto dní
Americký prezident Barack Obama si odškrtl prvních sto dní své vlády. Rekapitulaci provázející završení tradičního „seznamovacího“ období s novým prezidentem poznamenaly obavy ze šířící se prasečí chřipky, takže prezident během tiskové konference několikrát Američany nabádal, aby si myli ruce a kladli si při kašlání ruku před ústa. Naopak mezi dobré zprávy pro prezidenta patřilo schválení návrhu rozpočtu oběma komorami Kongresu a přechod senátora Arlena Spectera k demokratům, kteří si tak de facto zajistili rozhodující většinu v zákonodárném sboru (viz článek na str. 32).
Barack Obama má po stu dnech vlády stabilní podporu Američanů, která je vyšší než u kteréhokoli z jeho předchůdců od šedesátých let. Významný obrat nastal navzdory hospodářské krizi také v názorech Američanů na to, zda se jejich země ubírá správným směrem (viz grafy).
Klíčovými body prvních tří měsíců vlády Baracka Obamy je příkaz k uzavření věznice Guantánamo a tajných věznic CIA mimo území USA, zákaz využívání „zlepšených vyšetřovacích technik“ označovaných jako mučení, posílení jednotek v Afghánistánu a změna přístupu k Íránu a Kubě. Na domácí scéně Obama především dosáhl schválení stimulačního balíku v bezprecedentní výši 787 miliard dolarů a prosazení hluboce deficitního rozpočtu, který obsahuje mimo jiné základy pro zásadní reformu amerického systému zdravotního pojištění, o niž demokraté usilují již několik generací.

10_R19_krize.jpg
10_R19_krize.jpg • Autor: Respekt
Drsná čísla
Americká ekonomika se v prvním čtvrtletí tohoto roku propadla o 6,1 %, což je ještě horší výsledek, než se očekávalo. Jedná se o nejhorší výsledek za poslední půlstoletí. Pokud se vývoj nepodaří zvrátit, přijde letos americká ekonomika o jeden bilion dolarů z celkových zhruba 14 bilionů dolarů běžné ekonomické produkce. Američtí analytici však věří, že trend se začíná obracet a propad ekonomiky zpomalovat. Podpůrná opatření se teprve začínají projevovat a ekonomové předpokládají, že propad by se do léta mohl snížit na polovinu. Obnovení hospodářského růstu se však neočekává dříve než v roce 2010.

Hurá na Západ
Už jen dva státy EU – Německo a Rakousko – omezují svůj pracovní trh vůči novým členským státům, které vstoupily do EU před pěti lety. Omezení totiž zrušily Dánsko, Belgie a Norsko (byť není členem EU).
Podle studie na objednávku Evropské komise přispěla migrace pracovníků k posílení ekonomiky rozšířené EU o 0,8 procenta HDP. V prvních třech letech odešel na Západ, zejména do Británie a Irska, pracovat více než milion lidí z nových členských států, zejména z Polska. Poté, co Rumunsko vstoupilo do EU v roce 2007, přišlo o 7 procent populace (více než milion lidí), která vyrazila na Západ.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte