Právní odpovědnost vědců

Mají vědci právní odpovědnost, pokud jejich vynálezy způsobí nevratné změny v ekosystémech?

ROMANA KOHLÍČKOVÁ

Ptali jsme se Martina Ondřeje Macha z časopisu Ekolist:

Neslyšel jsem o jediném zákonu, který by takovou právní odpovědnost vědců nějakým způsobem formuloval. Šlo by to ostatně asi dost těžko a asi by to nebylo ani účelné. Jeden příklad za všechny: když v první polovině 20. století vyvinul americký chemik Thomas Midgley jr. pro chemický průmyslový gigant DuPont látku nazvanou freon, celý svět mu za to tleskal. Freony byly z tehdejšího pohledu geniální. Nehořlavé, netoxické a široce využitelné v průmyslu od chladírenství až po výrobu molitanu. Když se potom o nějakých šedesát let později vědci a politici shodli na tom, že freony jsou vlastně šíleně nebezpečné, protože ničí ozonovou vrstvu, byl už Midgley dávno po smrti. Čili nebylo by po kom právní odpovědnost vyžadovat. A i kdyby bylo, je otázka, kdo nese za poškození ozonové vrstvy větší zodpovědnost: vynálezce, firma, která freony rozšířila, nebo my všichni, kteří jsme jako uživatelé freony v různých výrobcích využívali?

V současnosti panuje shoda v tom, že největší odpovědnost nese ten, kdo nějaký vynález vyrábí ve velkém a uvádí na trh. Proto se také zavádí čím dál větší odpovědnost výrobce za škody, které způsobí. Minulý rok u nás vstoupil v platnost zákon o ekologické újmě, který něco takového stanovuje. Zaměřuje se přitom ale…