Spor o počátek člověka
Třiadvacetiletá Jana z jižních Čech čekala přede dvěma lety děťátko. Ocitla se však v nepříznivé situaci: neměla kde bydlet a byla bez práce. A tak se rozmýšlela, zda si dítě nechat. Obrátila se tehdy na občanské katolické sdružení Hnutí pro život, které bojuje proti potratům, aby jí poradili, co má dělat. Hnutí jí našlo provizorní ubytování v azylovém domě a půjčilo peníze. Dnes je Jana vdaná a žije ve vlastním bytě. V České republice je spíš výjimečným příkladem východiska z podobného zádrhelu. Zatím většinou vítězí interrupce.
Kdo trestá nevinného
Koncem listopadu představilo v parlamentu několik humanitárních organizací a křesťanských hnutí deklaraci, která si klade velký cíl: obnovit v povědomí české společnosti úctu k lidskému životu. Celá věc se odehrála pod záštitou lidoveckého poslance Jiřího Karase při příležitosti desátého výročí přijetí Úmluvy o právech dítěte. Deklarace, kterou podepsali lidé jako zakladatel ODA Pavel Bratinka, zpěvačka Marta Kubišová či poslanec Pavel Tollner (známý hlavně svým parlamentním odsudkem homosexuality jako „prasečiny“) mezi svými body zdůrazňuje především právo na život. Proti tomu ale stojí nárok matky svobodně se rozhodnout, zda donosí svůj plod, či podstoupí potrat. „Myslím si, že muži mají stejné právo jako ženy v této věci rozhodovat. V tomto případě tělo nepatří jen matce,“ říká k tomu poslanec Karas. Od konce padesátých let u nás zemřely v důsledku potratu téměř tři miliony dětí. Dnes však počet…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
