Kdo je a není „prostitutka“

Titul i obálka knihy řecké novinářky, esejistky a spisovatelky Lili Zografu (1922–1978) okamžitě přitáhnou pozornost. Pod názvem „Prostitutka“ se přes pustý betonový chodník liduprázdné noční ulice natahují graficky vyobrazené krvavě rudé ostnaté dráty: výstižně ilustrovaná atmosféra stanného práva, státní zvůle, policejního násilí, v níž řadový občan v zájmu přežití přijímá „prostituci“ v jejích nejrůznějších podobách. To je hlavním tématem jedenácti krátkých povídek zasazených do období plukovnické junty, která starověkou kolébku demokracie Řecko mocensky paralyzovala v letech 1967–1974.

Lili Zografu patří mezi nejčtenější a nejvydávanější řecké spisovatelky, avšak českému čtenáři se touto publikací představuje poprvé. Je to zvláštní, zejména z pohledu dekád poznamenaných pěním Internacionály, neboť autorka byla levicovou aktivistkou, považující se za komunistku. Možná toto opomenutí ale zase tak podivné není. Každý cenzor by zajisté shledal nebezpečnou její beletristicky prezentovanou umanutost svobodou, stejně jako vzdor vůči stoupencům jediné pravdy; snahu zachránit sama sebe, svoji důstojnost, víru či názor, jakož i chuť vysmát se, anebo přímo plivnout do tváře nespravedlivému a prolhanému režimu. Rodačku z Kréty proto už za druhé světové války věznili fašisté a plukovnická junta ji posléze vystavila perzekuci, ztrátě…