Hledači rodinných tajemství
Ještě na začátku devadesátých let mohl člověk do archivu k matrikám jen s tužkou a bločkem na poznámky. Současní badatelé ale matriky rovnou fotí digitálními fotoaparáty a získaná data sázejí do notebooků vybavených programy na sestavování rodokmenů.
Odkud se vzalo její příjmení? To je otázka, která paní Věře Padiorové už dlouho vrtá hlavou. Rodinné historky vyprávějí o jakémsi francouzském vojákovi, který se v českých zemích usadil v době napoleonských válek, ale to také může být pouhý mýtus. Jistá si je paní Padiorová pouze tím, že všichni nositelé toho jména v Česku jsou příbuzní. „Je to jedinečné příjmení. Všichni Padiorové patří do jedné rodiny,“ domnívá se. O to víc ji láká podívat se, odkud se její rod vlastně vzal. Nebude to ale jednoduché. Rodinná paměť sahá nejhlouběji k jejímu dědečkovi, a aby se dozvěděla víc, musí vyrazit do archivů, kde v matrikách popsaných špatně čitelným písmem snad dohledá jména a původ svých nejstarších předků. „Jsem ale zatím na úplném začátku,“ říká.
Podle lidí, kteří už mají se sestavováním rodokmenů nějaké zkušenosti, ji čeká práce, která se může protáhnout i na dvacet let. Znamená to strávit stovky hodin zpovídáním příbuzných, pátráním po rodinných dokumentech a listováním v matrikách, psaných nečitelnou němčinou nebo latinou.
To všechno je nesnadná práce. Na druhou stranu má dnes paní Padiorová neskonale lepší možnosti k bádání, než kdyby se pustila do hledání svých kořenů, dejme tomu, o patnáct let dříve.
Ještě na začátku devadesátých let mohl člověk do archivu k matrikám jen s tužkou a bločkem na poznámky. Současní…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
