Dopisy
Článek Jaroslava Formánka o Zakarpatské Ukrajině mě trochu zaskočil. Chybí v něm jedna podstatná věc. Tou je konstatování, že na Zakarpatské Ukrajině žijí a žili zejména Ukrajinci. Otázka rusínského etnika není totiž tak jasná a evidentní, jak by se mohlo zdát.
TENKRÁT V NAŠÍ KOLONII
RESPEKT 44/08
Neoddiskutovatelný fakt
Článek Jaroslava Formánka o Zakarpatské Ukrajině mě trochu zaskočil. Chybí v něm jedna podstatná věc. Tou je konstatování, že na Zakarpatské Ukrajině žijí a žili zejména Ukrajinci. Otázka rusínského etnika není totiž tak jasná a evidentní, jak by se mohlo zdát.
To, že v zájmu dobré věci (přičlenění Zakarpatska k ČSR) bylo udělat z celého regionu oblast „živořícího národa“, který žádá své právo na sebeurčení, bylo jistě obratným a prozíravým krokem. Zůstává ale skutečností, že mnoho obyvatel se již tehdy jednoznačně identifikovalo s Ukrajinou. Na otázku, kdo jsou, by pravděpodobně odpověděli jako jeden můj známý: „Jasně, že jsem Čech, ale taky Hanák, ne?“
To, že rusínština je zajímavý jazykový útvar, nikdo nepopírá, nicméně přikláněl bych se spíše k tomu, že jde o interdialekt, nikoliv o samostatný jazyk. Např. i v knize K. Matouška z roku 1924 Podkarpatská Rus, kde je jinak důsledně užíván pojem Rusíni, autor zcela jasně píše: „Je to (rusínština) zkrátka jeden z maloruských (tehdejší termín pro ukrajinské) dialektů.“ Stejně tak i prorusínští autoři ve svých historických statích otevřené píší, že Rusíni přišli do tohoto regionu z Volyně (Matoušek), tzv. Velké Ukrajiny (Hrabar) či z Podolí (Gabriel). Tedy z regionů ukrajinských, v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 58 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
