Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

První obviněný v kauze praní peněz

Ve čtvrtek policisté obvinili jednatele společnosti Aktiv Change, který je podezřelý z podílu na praní špinavých peněz – ve směnárně na rohu pražských ulic Spálená a Národní, kterou společnost provozuje, mělo dojít k proprání více než 5 miliard korun. Peníze, pocházející pravděpodobně například z krácení daní, končily převážně na účtech v Číně a ve Vietnamu. Policisté se domnívají, že směnárna fungovala jako pračka peněz už od roku 2005. Minulý týden proti ní zasáhli v rámci speciální akce ACHIV. Jde o jeden z největších případů praní špinavých peněz v historii Česka.

Odškodnění pro studenty

Po převratu v roce 1948 muselo deset tisíc studentů z politických důvodů opustit české univerzity. Minulou středu vláda odsouhlasila návrh Cyrila Svobody na jejich odškodnění. Přesná částka, která bude vyhozeným studentům vyplacena, zatím není známa. Počítá se spíše se symbolickými odškodněními v řádech desetitisíců korun. Vláda se rozhodla, že nebude riskovat předložením zákona o tomto odškodnění, ale jeho vyplacení ošetří svým přímým nařízením. Po šedesáti letech se tak alespoň několik stovek přeživších dočká finanční náhrady.

Vývoz zbraní roste

Tuzemské zbrojovky zažívají zlaté časy. Podle čerstvých statistik ministerstva průmyslu si za loňský rok připsaly nevídaný rekord, když do ciziny vyvezly o polovinu více zbraní než rok předtím, celkem za čtyři a půl miliardy korun. Exportní paleta s cedulkou „Made in Czech“ je opravdu pestrá – vyvážely se tisíce pistolí a samopalů, protitankové rakety, ale třeba i stíhačky a vrtulníky. A prodávalo se padni komu padni, dvěma největšími odběrateli jsou například země se značně napjatými vzájemnými vztahy – Indie a Pákistán.

Tou nejpodstatnější vadou na kráse českého podnikatelského úspěchu je ale podle mezinárodní organizace Amnesty International laxní kontrola českých úřadů. Kvůli ní totiž končí nezanedbatelná část „železa“ i v rukou polovojenských junt v zemích jako Etiopie nebo Jemen, opakovaně usvědčovaných z mučení a mimosoudních poprav. Česko tak zažívá zbrojařský úspěch i v době, kdy se celosvětový obchod se zbraněmi poprvé po šesti letech propadl.

Berdychův gang za mřížemi

Proces s nebezpečnou skupinou organizovaného zločinu zvanou Berdychův gang je u konce. Středočeský krajský soud potvrdil pro šéfa skupiny Davida Berdycha celkový trest šestnácti let a vynesl rozsudky i nad posledními dvěma členy gangu Tomášem Půtou a Marošem Šulejem.

Ti se donedávna skrývali v Irsku, které je vydalo na základě mezinárodního zatykače. Půta od soudu odešel s desetiletým trestem, Šulej s šestiletým. Gang podle policie získal desítky milionů korun tím, že přepadal auta se zbožím a vydíral a mučil bohaté podnikatele. Jeho členy byli lidé z podsvětí i vysoce postavení policisté.

Nobelovy ceny

Královská švédská akademie věd překvapila všechny sázkaře a prohlásila laureátem Nobelovy ceny za literaturu francouzského spisovatele Jeana-Marie Gustava Le Clézia. Čeští čtenáři znají jeho dílo z několika překladů, nejvýznamnější z nich je román Poušť.

Akademii zaujal v oblasti chemie objev fluorescenční bílkoviny GFP. Z jistého druhu medúzy ji v roce 1962 izoloval Osamu Shimomura, působící v USA. Bílkovinou, která v modrém a ultrafialovém světle světélkuje, lze označovat buňky. Můžeme tak pozorovat například růst neuronů v mozku či šíření rakovinných buněk. Metodu rozpracovali Američané Martin Chalfie a Roger Y. Tsien. Laureáty byli vyhlášeni všichni tři vědci.

Cenu za fyziologii a medicínu získala trojice virologů: Němec Harald zur Hausen za objev, že rakovinu děložního čípku způsobují lidské papilomaviry, a Francouzi Luc Montagnier a Françoise Barré-Sinoussiová za objev viru HIV, původce nemoci AIDS.

Nobelovu cenu za fyziku si rozdělí badatelé v oboru elementárních částic. Američan Yoichiro Nambu ji získal za objev tzv. spontánního narušení symetrie – podařilo se mu vysvětlit například to, proč fyzikální zákony neplatí stejně pro hmotu i antihmotu. Japonci Makoto Kobajaši a Tošihide Maskawa zas předpověděli existenci nové skupiny kvarků – částic, z nichž se skládají protony a neutrony v atomovém jádře.

Nobelova cena míru byla vyhlášena v pátek po uzávěrce tohoto vydání.

Finanční svět na kolenou

Panika na finančních trzích, vlády zoufale hledající způsob, jak pomoci finančnímu systému, a akutní ohrožení budoucnosti Islandu – tak vypadal minulý týden. Množí se prognózy o světové recesi. Pokračovaly pády akciových trhů.

V Americe se přijetím záchranného plánu za 700 miliard dolarů nepodařilo uklidnit trhy, tamní centrální banka (Fed) tedy přišla s dalším nápadem: vytvoří speciální fond na pomoc firmám. V Evropské unii vlády reagovaly na krizi tak, že postupně zavádějí stoprocentní garance vkladů v bankách. Začalo s tím Irsko, ale důležitější bylo rozhodnutí Německa. Vzápětí úplné garance vyhlásilo sousední Rakousko a Slovensko. Česko v nejbližší době po dohodě v rámci EU rozhodne o garanci vkladů do výše 50 tisíc eur, což je dvojnásobek dnešní výše. Současně zavede garanci 100 procent místo dnešních 90.

Dalším pokusem zastavit negativní vývoj bylo koordinované snížení úroků největších centrálních bank světa, včetně USA, EU, Číny, ale i Británie či Kanady a Japonska. V moderních dějinách financí jde o výjimečný krok a analytici ho ocenili, nicméně mnozí pochybují o jeho výrazném účinku.

První obětí krize na úrovni státu je Island. Jeho slabý finanční systém (o kterém Respekt nedávno psal) se ocitl na kolenou, pod státní kontrolu přešly už tři velké banky a islandský premiér mluvil o hrobě státního bankrotu. Islandská ekonomika je sice bohatá, ale příliš malá na to, aby mohla řešit problémy, jimž čelí, sama. Žádala o pomoc jiné státy a jako první přispěchalo Rusko s úvěrem 4 miliardy eur.

Rusko má ovšem samo veliké problémy, minulý týden Moskva napumpovala do svého finančního systému 170 miliard dolarů, ale z tamních trhů prchají investoři a mnoho firem, kterým schází kapitál na splácení úvěrů, se ocitá na pokraji přežití.

Další bomby v Pákistánu

Pákistán se pomalu, ale jistě tlačí na první místo v pomyslné hitparádě bombových útoků. Minulý týden se napřed odehrál sebevražedný atentát v hlavním městě Islámábádu. Útok na policejní komplex si vyžádal minimálně třináct zraněných. Odehrál se v době zvláštního zasedání parlamentu k bezpečnostní situaci v zemi.

Ve čtvrtek pak vybuchla bomba nedaleko hranic s Afghánistánem. Byl zasažen školní autobus a vězeňské auto. Zahynuli čtyři děti, tři policisté a dva vězni. V Pákistánu tak začíná být naprosto zásadní otázka, jak se s násilím ze strany Tálibánu a al-Káidy vypořádat.

Předčasné volby na Ukrajině

Už třetí volby do parlamentu od roku 2006 zažije Ukrajina – prezident Viktor Juščenko na konci minulého týdne rozpustil parlament a vyhlásil termín voleb na 7. prosince.

Rusové se stahují

Ruští vojáci minulý týden po téměř přesně dvou měsících odešli z části gruzínských území. Jde o šest kilometrů široký pás země kolem separatistických gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie. Říci, že Rusové odešli z Gruzie ovšem nelze, i když oni sami to tak podávají – jednotky totiž zůstaly na jihoosetinském a abchazském území, jejichž nezávislost uznalo právě jen Rusko a pár dalších států světa. Gruzie požaduje, aby Rusové odešli i odtud, oni to odmítají.

Oprava vesmírného dalekohledu odložena

Servisní mise k Hubbleovu vesmírnému teleskopu, plánovaná na polovinu října (viz Respekt 40/08), byla odložena. Dalekohledu totiž selhalo zařízení pro ukládání a vysílání získaných dat. Ač má k dispozici záložní jednotku, NASA rozhodla, že porouchané zařízení musí být vyměněno. Přípravu a nácvik této operace nebylo možné do předpokládaného startu stihnout. Raketoplán Atlantis tak poletí k dalekohledu nejdříve v únoru 2009.