2008-2281-mobr-15lukesR422008n.jpg
2008–2281-mobr-15lukesR422008n.jpg • Autor: Respekt

2008-2281-vobr-15lukesR422008.jpg
Fotografie: Igor Lukeš – Autor: Milan Jaroš • Autor: Respekt

Igor Lukeš

(1950) je profesorem na Bostonské univerzitě, kde přednáší historii a mezinárodní vztahy. Publikoval několik knih, například Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis anebo Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu.

Třiadvacetiletý Daniel Cohn-Bendit se proslavil v květnu 1968 jako vůdce pařížských anarchistů. Dnes je mu už přes šedesát, ale marxismu zůstává věrný. O probíhající krizi finančních trhů říká s gustem, že je prý pro kapitalismus tím, čím byl Černobyl pro zastánce nukleární energie.

Je mezi námi hodně lidí, kteří se z dnešní krize radují. Hraje do noty všem, kdo věří, že ekonomický kolaps kapitalismu je nevyhnutelný. Právě ona údajná nevyhnutelnost hrála důležitou roli v tom, jak se marxismus šířil světem. Zahalila totiž tuhle falešnou teologii do hávu empiricky verifikovatelné pravdy. Kdo uvěřil, ocitl se prý na správné straně dějin. Přišel ale Lenin a Stalin, popravy, mučení a koncentráky. Potom ještě desítky let lhaní, a když už to nikoho nebavilo, psal se rok 1989. „Co dělat?“ ptali se marxisté s Iljičem.

Až teď. „Wall Street“ je zase jedovatou chobotnicí v agonii a všichni asi jen čekáme, až jí nový Lenin zasadí smrtící ránu a začne znovu budovat ráj na zemi. Aby se tohle všechno mohlo skutečně odehrát podle marxistického scénáře, musí se však naplnit další článek víry, totiž představa, že kapitalismus je nereformovatelný. Jeho údajná nereformovatelnost je conditio sine qua non nevyhnutelnosti jeho zkázy. Právě v tom se marxisté mýlí. Kapitalismus je nekonečně flexibilní. Už několik století se úspěšně přizpůsobuje měnícím se podmínkám a fázím společenského vývoje a učí se z nich. Proto i současnou krizi – k níž přispěli svou měrou též věčně hrabiví politici – přežije.

GSA se vrací

Komunistický manifest ani Karl Marx ještě nespatřili světlo světa, když se v roce 1792 americké finanční trhy propadly do vážné krize. Během dvou týdnů ztratily čtvrtinu hodnoty. Ministr financí Alexander Hamilton v průběhu několika let vytvořil aparát finanční stability, včetně ústřední banky a bankovního systému, stabilní měny a trhu s akciemi. Marx asi o téhle intervenci neměl ponětí, nebo ji ignoroval, protože by nevěděl, jak ji vysvětlit.

Dosud nejvážnější zkouškou prošel americký hospodářský systém po krachu v roce 1929. Pod vlivem prezidenta Roosevelta vydal Kongres v roce 1933 zákon, tzv. Glass-Steagall Act (GSA), který finanční trhy zásadně zreformoval. Vyšel z toho, že ke krizi přispěly komerční banky, které se pouštěly do stále riskantnějších spekulací, z nichž některé byly kryty jen vírou v budoucí zisky. GSA proto mimo jiné vytvořil neprodyšnou zeď mezi komerčními a investičními bankami. A právě tenhle stabilizační nástroj zrušil po mnoha letech bojů prezident Clinton v roce 1999, když podepsal Gramm-Leach-Bliley Act. Následkem je dnešní krize.

Je téměř jisté, že Kongres v brzké době vzkřísí osvědčený rooseveltovský systém a zamítne clintonovské inovace. Další změny budou následovat. Americký kapitalismus tím znovu prokáže svou schopnost se reformovat a přizpůsobit. Marxisté jsou proto odsouzení dál čekat na zázrak.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte