Kultura•20. 1. 2008•6 minut
Nahlédnout pod pokličku
Těžká osmisetstránková bichle, obsahující informace o přibližně čtyřech tisících filmech a stovkách autorů z celého světa, totiž zdaleka není jen přehledem nejdůležitějších filmů, autorů a žánrů. Je to živé a dynamické vyprávění o tom, jak technické a technologické možnosti filmařů určovaly směr, kterým se médium bude ubírat.
Jen něco málo přes století uběhlo od doby, kdy se první diváci mohli nechat fascinovaně uhranout pohyblivými obrázky na plátně. Zrodilo se jedno z nejmocnějších médií vůbec. Ukázalo se, že může být výnosným komerčním produktem, formou uměleckého vyjádření nebo třeba efektivním nástrojem propagandy.
Všech těchto forem si podrobně všímají David Bordwell a Kristin Thompsonová, autoři monumentálního sborníku Dějiny filmu. Těžká osmisetstránková bichle, obsahující informace o přibližně čtyřech tisících filmech a stovkách autorů z celého světa, totiž zdaleka není jen přehledem nejdůležitějších filmů, autorů a žánrů. Je to živé a dynamické vyprávění o tom, jak technické a technologické možnosti filmařů určovaly směr, kterým se médium bude ubírat.
Rezolutně otočení zády
Dílo, které v Česku citelně chybělo, přeložil kolektiv filmových teoretiků z FAMU. Je psáno čtivou, pro jen mírně poučeného laika srozumitelnou formou. A běžnému filmovému fanouškovi umožní přemýšlet o filmu způsobem, který se v tuzemském prostředí mimo akademickou sféru příliš nepěstuje. Bordwell s Thompsonovou se ani tak nezajímají o to, co film říká, ale jakým způsobem to říká. Hlásí se k odkazu ruských formalistů, vlivné školy literární teorie kulminující ve dvacátých letech minulého století.
Přejali od nich například přesvědčení, že při výkladu díla jsou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
