Politická výměna manželek

Význam politické události se často pozná podle toho, jak náruživě jej politici dementují – čím více tvrdí, že se vlastně nic zásadního nestalo, tím větší je pravděpodobnost, že se jedná o důležitou věc. Soudě podle toho se tento týden v severoněmeckém Hamburku odehrává něco, co lze právem označit za revoluci – poprvé v dějinách Spolkové republiky převezme vládu některé spolkové země koalice složená z bývalých úhlavních nepřátel CDU a Zelených. Dopady tohoto spojení mohou být ještě zajímavé.

Už nejsme staří dědci

Představa, že by se pacifisté a ekologové mohli s podnikateli a řidiči kabrioletů dohodnout na něčem zásadnějším než třeba na jménu nové ulice, patřila ještě nedávno do říše politických pohádek. Jaderné elektrárny versus větrníky, co nejvyšší bariéry pro přistěhovalce, nebo kontrolovaná imigrace, ženy s dětmi doma, nebo pracující ženy s dětmi ve školkách – ještě koncem devadesátých let existovalo jenom málo oblastí, ve kterých se pozice obou stran diametrálně nelišily. Překvapením proto není jenom skutečnost, že se CDU a Zelení bez větších rozepří dohodli na vládním programu pro 1,75milionové město.

Ještě pozoruhodněji působí, s jakou vervou obě strany hned po podepsání koaliční smlouvy ve všech médiích zdůraznily, že „černo-zelená koalice“ může sice fungovat v Hamburku, nikoli však v jiných spolkových zemích, či dokonce v Berlíně.…