Je pro nás Estonsko vzorem?
Nejen na stránkách Respektu bylo pobaltské Estonsko dáváno za příklad dobré transformace, ze které by si ostatní země měly brát příklad. Zde přinášíme debatu mezi odpůrcem a zastáncem této myšlenky.
Nejen na stránkách Respektu bylo pobaltské Estonsko dáváno za příklad dobré transformace, ze které by si ostatní země měly brát příklad. Zde přinášíme debatu mezi odpůrcem a zastáncem této myšlenky.
Estonsko je považováno za vítěze nevyhlášené soutěže o nejlepší model postkomunistického kapitalismu. Analytikům stačí vysoké tempo růstu, liberální reformy a Skype k závěru, že pobaltská ekonomika je na nejlepší cestě dohnat a předehnat rostoucí, ale pomalu reformující Čechy či Slovince (viz Respekt č. 8/2006 a č. 1/2007). Bližší pohled však naznačuje, že estonská ekonomika nestojí jen na odvětvích orientovaných do budoucnosti, a navíc, že liberální reformy umožnila značně neliberální politika. Inspiraci musíme hledat jinde.
Struktura exportu malých otevřených ekonomik vypovídá hodně o předpokladech pro budoucí ekonomický rozvoj. Zatímco český vývoz stojí na automobilovém průmyslu a strojních a elektronických zařízeních, estonský na reexportu smontovaných elektronických a telekomunikačních zařízení, dřevě a nábytku. Tato odvětví jsou daleko citlivější na konkurenci zemí s levnou pracovní silou, neboť jsou náročná na práci a více se spoléhají na jednotlivé kontrakty se zahraničními zákazníky než na dlouhodobé investice.
Pokud se podnikatelské prostředí a politická situace na východ od EU stabilizuje, skandinávští zákazníci se mohou snadno přeorientovat tam. Česká exportní odvětví jsou kapitálově náročnější a stojí na investicích s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 89 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
