Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial

Editorial

Pro českou politiku to bude těžká chvíle, až se jednou lidovci nedostanou do parlamentu.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt
Fotografie: Martin M. Šimečka - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt
Fotografie: Martin M. Šimečka - Autor: Pavel Reisenauer • Autor: Respekt

Pro českou politiku to bude těžká chvíle, až se jednou lidovci nedostanou do parlamentu. A ta chvíle se blíží. Ve straně proti sobě vedou tichou válku přinejmenším dvě mocenská centra a zdá se, že Jiří Čunek je ten poslední, kdo by byl schopen stranu vyvést z krize. Přesto zůstává v jejím čele. Jak je to možné? Po vysvětlení této záhady pátrali Tomáš Pavlíček a Ondřej Kundra (str. 16–19).

Ale jiné záhady jsou ještě zajímavější. „Současné trhy se cítí jako dav na fotbalovém stadionu, skandující v posledních minutách zápasu: Do toho! Do toho!“ řekl pro The New York Times Daniel Yergin, historik dějin ropy. Cena ropy totiž šplhá ke sto dolarům za barel a trhy jako v hypnóze přihlíží, kdy tato hranice padne. Jak ovšem dodává Yergin, „zdá se, že lidem to velké starosti nedělá“. A to je opravdu záhada.

Předešlé ropné šoky v důsledku prudkého zvýšení cen v sedmdesátých a osmdesátých letech byly způsobeny politikou ropných států, dnes je to však poprvé, co se cena ropy zvedá, protože jí začíná být nedostatek. Kdyby Číňané a Indové spotřebovali tolik ropy na hlavu jako Američané, světová spotřeba by vzrostla na 200 milionů barelů za den místo dnešních 85 milionů. Experti se shodují, že taková produkce je nemyslitelná. Nároky Číny a Indie však rychle stoupají.

Co s tím? Esejista Václav Cílek, který o ropě přemýšlí už dlouho, na toto téma napsal (str. 64): „Žijeme v naprosto anomálním období historie lidstva, kdy i průměrná rodina ve vyspělém světě disponuje blahobytem středověkého feudála.“ Hlavní výzvou pro budoucnost je proto „hledání schopnosti být chudý a přitom zůstat slušný, a ještě k tomu být veselý“.

A existenciálních výzev rychle přibývá. Jednou z nich je právo na smrt. „Prakticky každý rok jsem o eutanazii žádán a tak jednou za tři až pět let ji provedu,“ říká doktor Gerrit Kimsma z Nizozemska, země, z níž se fenomén „milosrdné smrti“ začal před třiceti lety šířit do světa. Eutanazii se v hlavním tématu tohoto vydání (str. 38–44) věnuje Petr Třešňák.

Vážené dámy a pánové,

příjemné čtení vám přeje

MARTIN M. ŠIMEČKA

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].