Výkřiky přes hranice
Maďarský nacionalismus je nebezpečný, protože má tuhé kořeny. Jsou staré tisíc let a živené pocitem osamocenosti prastarého národa, jenž se jakýmsi podivným řízením osudu octl uprostřed slovanského obklíčení.
Tak vážné to nebylo snad ani počátkem devadesátých let, kdy nacionalismus ve střední Evropě rozpaloval davy. Tehdy to byly vášně omluvitelné snad nejistotou z náhle nabyté svobody. Dnes je to však cynická kalkulace politiků nové generace.
Maďarsko a Slovensko jsou členy Evropské unie i NATO. Obě tyto úctyhodné instituce se zrodily z touhy po míru, jejíž původ je v děsivé zkušenosti dvou světových válek, jejichž příčinou byly různé formy národního egoismu. A právě ten teď nečekaně ožívá jako zombie a vrací dva národy – Maďary a Slováky – do konfliktu z let 1918 až 1945. Do zrušení hranic v rámci Schengenu přitom zbývají sotva tři měsíce.
Konec iluzí
Když v srpnu pochodovala ulicemi Budapešti neonacistická Maďarská garda organizovaná politickou stranou Jobbik a tiše podporovaná hlavní opoziční stranou Fidesz, člověk mohl mít iluzi, že je to postmoderní divadlo, jakási hra na dějiny s prošlou spotřební lhůtou. Ale když se v září celá maďarská politická elita, jinak nesmiřitelně rozhádaná, spojila na obranu maďarské menšiny na Slovensku, jež je prý utiskovaná tamní vládou, bylo po iluzi.
Když v srpnu Pál Csáky, předseda SMK (strany reprezentující maďarskou menšinu na Slovensku), prohlásil, že bude žádat odškodnění maďarských obětí Benešových dekretů, člověk mohl mít iluzi, že je to jen postmoderní politické divadlo pro zasvěcené. Ale když se v září spojily jinak rozhádané slovenské politické strany a v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
