Jonáš a velryba
Nebude to biblický příběh, leč mladý básník Jonáš Hájek (1984, Praha) působil v poloprázdné pražské kavárně Velryba vskutku jako osamělý prorok Jonáš v břiše největšího mořského savce.
Nebude to biblický příběh, leč mladý básník Jonáš Hájek (1984, Praha) působil v poloprázdné pražské kavárně Velryba vskutku jako osamělý prorok Jonáš v břiše největšího mořského savce. Vidina možná podbarvená i vlivem veršů z jeho prvotiny Suť, kterou letos v dubnu vydalo nakladatelství Fra.
„Slyšíš to pnutí? Obzor puká, k ostrovu stín se přiblížil. K moři se chýlí seschlá ruka – nabrat ji plnou. Krev do žil. Podivná schrána zkameněla, touží se dotknout, splynout v břeh. Ze země vzešlá, zpět by chtěla, nesmí však. Ustal koloběh.“
Přesná slova
Jonáš Hájek hrál od pěti let na housle. Není proto náhodou, že vystudoval gymnázium s výukou hry na violoncello, což si ještě prodloužil ročním pobytem na Hochschule für Musik und Theatre v Lipsku. Poté však s hraním přestal. Na otázku, proč tak rázný konec, odpovídá: „Chtěl jsem se věnovat jiným věcem. Studiu hudební vědy a psaní.“
Čtvrtým rokem je tak na Filozofické fakultě UK, kde se zaměřil na hudbu ze 16. století a připravuje seminární práci o českém skladateli Miloslavu Kabeláčovi. Poezii začal psát v sedmnácti letech, ovlivněn tvorbou Víta Slívy,Petra Hrušky,Güntera Eicha, a nejprve ji publikoval na literárním internetovém serveru totem.cz.
„Okamžité reakce prostřednictvím…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].