Kdy má ještě smysl zachraňovat předčasně narozené děti? Může náhradní matka odnosit a porodit dítě jiné ženy? A může lékař vyhovět člověku, který ho požádá, aby mu pomohl zemřít? „Abychom mohli odpovědět, musíme se snažit odpovědět na otázku, kterou se moderní svět přestal zabývat: Co je to smysluplný život?“ říká Jan Payne (54), náš přední odborník v oboru lékařské etiky. Řadu let působil jako předseda Centrální etické komise a dnes je vedoucím Centra pro bioetiku při Ústavu humanitních studií v lékařství na 1. LF UK v Praze, kde připravuje mladé lékaře na dilemata, se kterými se medicína díky svému prudkému rozvoji ještě nikdy předtím nesetkala.
Proč žena potřebuje dodávat vajíčko, aby jí je někdo odnosil, když dítě stejně nebude její?Potkalo vás někdy jako lékaře etické dilema, s nímž jste si nevěděl rady?
Dělal jsem neurologa deset let, ale asi největší kolizí pro mě bylo, když jsem půl roku po promoci dostal do péče pacienta, který měl transverzálně přetnutou míchu hned pod lebkou. Nemohl se vůbec hýbat, mohl jenom mluvit, měl zachovanou mimiku… A vždycky ráno, když jsem přišel na vizitu, mi říkal: „Pane doktore, skončete to.“ Samozřejmě jsem věděl, že je to nenapravitelné, ale lhal jsem, že mu mícha ještě může dorůst. On byl ale inteligentní člověk, inženýr, a říkal: „Já nechci…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
