Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Domov

Puzzle Čunek

Šance dozvědět se, jak to opravdu bylo s údajným půlmilionovým úplatkem lidoveckému vicepremiérovi Jiřímu Čunkovi, se značně zkomplikovala.

2007-1549-mobr-04AR332007.gif
2007-1549-mobr-04AR332007.gif • Autor: Respekt

2007-1549-vobr-04AR332007.jpg
Fotografie: To nejhorší, co kdy viděl. (Arif Salichov) Foto MAFA/Petr Lemberk • Autor: Respekt

Šance dozvědět se, jak to opravdu bylo s údajným půlmilionovým úplatkem lidoveckému vicepremiérovi Jiřímu Čunkovi, se značně zkomplikovala. Žalobce Arif Salichov totiž vyšetřování jeho případu minulý týden zastavil. Po politicky citlivé kauze biolíh je to v krátké době už druhá věc úzce se dotýkající zdejšího světa politiky, v níž zástupce státu vzal soudcům možnost rozhodnout o vině nebo nevině. Věc je tentokrát závažnější. Respekt získal informace nasvědčující tomu, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká a několik dalších vlivných lidí se pokusili vyšetřování případu nepatřičně ovlivňovat.

Jak to pan Čunek podcenil

V kanceláři šéfa ostravské buňky protikorupční policie Vlastimila Studeného co chvíli zvoní telefon. „Stojím za ním, svoji práci odvedl dobře,“ říká policista rázným hlasem do sluchátka. „Lidi z útvaru to hodně vzalo. Taková nespravedlnost.“ Ta slova padají na podporu hlavního vyšetřovatele případu „Čunek“ Milana Šošovičky, kterého jen několik hodin předtím jihlavský státní zástupce Arif Salichov obvinil z manipulace vyšetřování. „Šéfka útvaru ti věří a já také. Neudělal jsi žádnou chybu,“ chlácholí Studený o chvíli později do telefonního aparátu přímo Šošovičku.

Jakmile přijde řeč na podrobnosti vyšetřování, prvotní Studeného vstřícnost k novinářské návštěvě je pryč. „Nebudu vám k tomu nic konkrétního sdělovat,“ říká Studený. „Nechci se dostat do problémů, že by mě třeba mohla začít vyšetřovat naše inspekce za vynášení informací. Pokud možno mé jméno vůbec nezmiňujte.“ Podobně skoupé na veřejná prohlášení v citlivé kauze jsou i další klíčové osoby případu.

Poodhalit dobrodružství pátrání jsou tak jednotliví aktéři ochotní až pod příslibem anonymity. „Když advokát paní Urbanové přišel na policii říct, že jeho mandantka viděla, jak pan Čunek převzal úplatek, moc mu to policisté nevěřili,“ říká v jednom ostravském parku s případem dobře obeznámený policejní zdroj. „Vzhledem k tomu, že promluvila až po skoro pěti letech od údajného úplatku, pracovali spíš s verzí, že by mohla chtít pana Čunka poškodit. Ona s ním v té době vedla už delší čas jiný spor a oni si to vyhodnotili tak, že chce společně se svým advokátem otevřít jeho prověřování za korupci, aby ho znevěrohodnila a zvýšila tak svoje šance na úspěch v již rozjetém vyšetřování jejího údajného sexuálního obtěžování právě panem Čunkem.“

Co tenkrát Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová řekla do spisu policistům, je všeobecně známo: že viděla, jak Čunek od manželky šéfa vsetínské realitní firmy H&B Real Pavla Hurty převzal ve své vsetínské starostenské kanceláři 12. února 2002 úplatek 499 tisíc korun.

Jako jeden z prvních kroků ve vyšetřování si policisté nechali zpracovat znalecký posudek důvěryhodnosti paní Urbanové od soudní psycholožky. Znalkyně jí uvěřila. Podle ní Urbanová nelže a její výpověď ohledně úplatku je možné považovat za „hodnověrnou“ a „skutečně prožitou událost“. Po tomto závěru zahájili kriminalisté podrobnější pátrání.

A věci se jim začaly pomalu skládat. Kriminalisté zjistili, že manželka šéfa firmy H&B Real vybrala v den údajného úplatku z firemních účtů částku 499 tisíc. Z výpisů z Čunkových bankovních účtů pak vyplynulo, že o dva dny později vložil Čunek sumu o dva tisíce korun nižší do své domovské Komerční banky. Když se ho vyšetřovatel zeptal, odkud peníze pocházejí, nedokázal to Čunek nijak vysvětlit: tvrdil, že si „nevzpomíná“, „neví“ nebo že se k tomu „nebude vyjadřovat“.

Logicky odpovědět, proč firemní peníze vybírala, nedokázala do protokolu ani paní Hurtová. „Kolegy překvapilo, jak pan Čunek výslech podcenil. Hrál si s mobilem, odpovídal na různé SMS zprávy, na jejich otázky ale odpovědět nedokázal.“

Do skládačky o vině ale policistům stále chyběl motiv činu. „Všechno se vyjasnilo, když kolegové v hospodaření města našli dokumenty o prodeji městských bytů právě H&B Realu. A zjistili, že je město firmě prodalo za podezřele nízkou cenu.“ Na základě posudku zadaného Čunkem a vypracovaného Hurtovým známým Vlastimilem Zajíčkem prodala radnice H&B Realu byty za 3,6 milionu korun. Policejně objednaný znalec cenu odhadl na čtrnáct milionů korun. „Kruh se tak uzavřel,“ říká policista. Kriminalisté měli v ruce svědectví paní Urbanové, výpisy z účtů, neschopnost pana Čunka vysvětlit původ peněz a navrch jasný motiv. Proto si řekli, že teď už je rozhodnutí na soudu.

S tajnou službou za zády

Dva dny předtím, než měli kriminalisté na konci června spis o třech a půl tisících stran uzavřít a Čunka obžalovat, ale došlo k nečekanému zvratu. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká náhle odvolala dozírajícího přerovského státního zástupce Radima Obsta a nahradila ho jeho jihlavským kolegou Salichovem. A ten krátce po převzetí případu vyšetřování odejmul hlavnímu vyšetřovateli Milanu Šošovičkovi. Uvažovaná žaloba nebyla podána a Čunkova cesta před soud se značně zkomplikovala.

Jako jeden z hlavních důvodů Obstova odvolání Vesecká uvedla, že Obst vyšetřovateli Šošovičkovi povolil nestandardní e-mailovou komunikaci se svědkyní Urbanovou, kdy jí policista údajně dopředu posílal otázky, na které se jí bude při výsleších ptát. Problém ale je, že inkriminované e-maily dodal známý zlínský podvodník s lehkými topnými oleji Roman Vaškůj, který už dříve vystoupil veřejně na Čunkovu podporu. Je tedy klidně možné, že šlo o podvrhy, Šošovička i Urbanová jejich pravost popírají a dosud nikdo neprokázal opak.

To ale není jediná podezřelá věc. Podle informací Respektu se koncem února, tedy dva týdny poté, co byl Čunek obviněn, konala schůzka v brněnském hotelu International mezi nejvyšší státní zástupkyní Veseckou, bývalým ministrem spravedlnosti a dnes poradcem premiéra Topolánka pro otázky justice Pavlem Němcem, místopředsedou Nejvyššího soudu přes trestní právo Pavlem Kučerou a ostravskou krajskou zástupkyní Zlatuší Andělovou, která měla v té době na starosti dohled nad prací žalobce Obsta. O schůzce existuje záznam kontrarozvědky BIS, která se případem Čunek také zabývala, a právě podle informací BIS se na setkání mluvilo o případu místopředsedy vlády.

Jaká slova na schůzce padla, nevíme, tajná služba podle našich zdrojů pouze spekuluje, že na Andělovou mohl být vyvíjen nějaký nátlak. „Ano, setkali jsme se, obsah schůzky i nadále nebudu komentovat,“ píše ve své e-mailové odpovědi – osobní rozhovor odmítla – zástupkyně Andělová. „V žádném případě však nedošlo k ovlivnění naší práce.“ Možná nedošlo, ale přesvědčoval ji na schůzce někdo, aby Obsta či vyšetřovatele Šošovičku nějak přibrzdila v jejich vyšetřovacím elánu? Na to už Zlatuše Andělová neodpovídá.

„Nemůžu to setkání vyloučit, ale nepamatuji si ho, tak nemůžu ani říct, o čem se mluvilo,“ říká šéfka žalobců Renata Vesecká. To nezní příliš důvěryhodně, jak často se schází s lidmi v tak zajímavé sestavě? „Docela často, ale nikdy jsme nemluvili o panu Čunkovi,“ říká Vesecká.

Soudce Kučera si po delším rozmýšlení na schůzku vzpomíná – šlo prý o pracovní setkání. Ale musí se podívat do diáře, o čem to bylo. Ani po nahlédnutí do záznamů si nevzpomíná, o čem v hotelovém baru a později jídelně mluvili. „Je možné, když už tam byla paní Andělová, že padla nějaká slova o panu Čunkovi, to nevylučuji,“ říká soudce Kučera. Vylučuje ale nějaký nátlak. „To by si dnes nikdo nedovolil,“ dodává.

Ani jeden z dotázaných – Pavla Němce se nepodařilo dostihnout – neví, proč by se o tak „nevýznamnou“ schůzku, jejíž obsah si nikdo nepamatuje, měla zajímat BIS. „Možná se o tom dozvěděli nějak náhodou, někdo si nás všimnul, když jsme seděli za barem,“ přemítá Kučera. Co znamenala informace o schůzce pro BIS, jak se případem Čunek služba zabývala a k čemu došla, se nedozvíme. „Zpravodajská služba nemůže ze své podstaty poskytovat žádné informace o konkrétních případech ani jménech,“ odpovídá mluvčí služby Jan Šubert.

Mimochodem, Němec, Kučera, Vesecká a Andělová se setkali i chvíli předtím, než nejvyšší státní zástupkyně odebrala případ žalobci Obstovi a předala jej do Jihlavy právě Salichovovi. Zašli si spolu na oběd při otevírání tamního justičního paláce – a doprovod jim dělal právě Salichov. Kučera zase připouští, že tam pár slov o případu Čunek mohlo padnout, ale nešlo prý o nic závažného.

Zlý sen prokurátora

Na tiskové konferenci k zastavení případu, z které zakázal pořizovat jakoukoliv nahrávku, žalobce Salichov mimo jiné řekl, že za „třicet let své praxe ještě nezažil takovou jednostrannost vyšetřování a nahrávání jedné straně“. Je to značně nedůvěryhodné vyjádření – speciálně od člověka, který před rokem 1989 léta pracoval jako komunistický prokurátor a podle některých informací se měl podílet i na odsuzování politických vězňů. Salichov se dnes ke své tehdejší práci nechce vyjadřovat.

Ani Salichovova další slova nejsou moc přesvědčivá. Vyšetřování kriminalistů a dohled státních zástupců nad jejich prací ve věci Čunkovy korupce byly podle něj „tendenční“ a „zmanipulované“, svá tvrzení ale žádným konkrétním důkazem už nepodložil.

Že by policisté případ jakkoliv manipulovali, odmítá ostravská krajská žalobkyně Andělová i olomoucký vrchní žalobce Igor Stříž, kteří společně se státním zástupcem Obstem vykonávali nad kauzou, předtím než ji přebral Salichov, průběžně dohled. „V trestním spise, pokud byl v kompetenci orgánů činných v trestním řízení v obvodu působnosti Krajského státního zastupitelství Ostrava, nebyla shledána žádná pochybení, nestandardní postupy ani jednostranné a tendenční závěry,“ píše

v e-mailové odpovědi paní Andělová.

Podobně jako práci policie a žalobců napadl Salichov i svědectví Marcely Urbanové: označil je za nepravdivé, ale opět neřekl, na čem svoji domněnku staví. I když si například mohl na její pravdomluvnost nechat vypracovat nový znalecký posudek, neudělal to. A navíc – jestli podle Salichova Urbanová skutečně záměrně lhala, nedává logiku, proč ji vzápětí nezažaloval za křivé svědectví, jak mu ukládá zákon. „Stíhání za křivou výpověď by bylo logickým vyústěním tvrzení státního zástupce,“ myslí si například právní expert z Cardiff Law School Jiří Přibáň. Nabízí se tak spekulace, že Salichov si nepřál, aby mohla policie ve vyšetřování případu dál pokračovat. Přes obvinění Urbanové by to totiž teoreticky možné bylo.

Na celém případu je ale podstatná ještě jedna věc. Jak už bylo řečeno, žalobce Salichov policejní šetření „zastavil“. To znamená, že policisté už na věc nesmějí ani sáhnout. Zákon přitom žalobci také umožňuje věc „odložit“, jako výraz faktu, že sice v téhle důležité a závažné kauze policie nedokázala nasbírat dostatek důkazů, ale když se v budoucnu objeví nějaká nová důležitá zjištění, můžou kriminalisté ve vyšetřování plynule pokračovat. Pan Salichov tento institut ale nevyužil a tím pádem znemožnil veřejnosti dozvědět se, zda je vicepremiér Čunek skutečně vinen, nebo se stal obětí policejní šikany.

Salichov se ke kauze už několik dní nevyjadřuje. Jisté tak je jen to, že žalobce případ stihl uzavřít právě včas: jen několik dnů před schvalováním vládní rozpočtové a sociální reformy v parlamentu, kdy z kuloárů stale hlasitěji doléhaly informace, že jestli bude vicepremiér Čunek poslán před soud a premiér Topolánek ho z kabinetu vzápětí odvolá, část lidoveckých poslanců reformu nezvednutím ruky potopí – což by mohlo vést až k pádu vlády.

Co si myslíte o dalším zvratu v případu Čunek? Debatujte na www.respekt.cz.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte