Rusko kazí atmosféru
Prezident Putin oznámil, že vzhledem k rozpínavosti NATO odstupuje od dohody o konvenčních zbraních v Evropě. Pravé důvody jsou ale jiné.
Prezident Putin oznámil, že vzhledem k rozpínavosti NATO odstupuje od dohody o konvenčních zbraních v Evropě. Pravé důvody jsou ale jiné.
Zmiňovaná dohoda stanovovala od roku 1990, kolik a kdo bude mít na evropském teritoriu zbraní. Dohoda přinesla výsledky – počty zbraňových systémů se snížily natolik, že ani NATO, ani Ruská federace nenaplňují jejich povolené limity. Po rozšíření NATO došlo v roce 1999 k úpravě původní dohody, která stanovila, že Rusko stáhne svá vojska z teritoria Moldávie, z tzv. Podněstří, a z Abcházie, která je součástí Gruzie. Rusko tuto podmínku nesplnilo. To je důvod, proč dohoda nebyla ratifikována. Prezident Putin dnes tvrdí, že otázka stažení či nestažení ruských vojsk je v té věci nepodstatná. Podstatné prý je, že se v rozporu s dohodou mění donedávna ještě ekvivalentní poměr sil v Evropě, zejména přibližováním NATO k ruským hranicím. Také případná participace ČR a Polska na protiraketovém systému je v jeho vidění ohrožením ruských bezpečnostních zájmů.
Netajím se tím, že nic z toho, co prezident Putin uvádí jako důvody pro své rozhodnutí, nepovažuji za věrohodně ověřitelné. Naopak věrohodně ověřitelné je, že se nikdo v Evropě nechystá k žádnému vojenskému útoku na Rusko. Jsem si také jist, že ani modernizované ruské rakety, ať již na Evropu namířené či nikoliv, nebude chtít Rusko odpálit. Co tedy prezident Putin těmi svými verbálně agresivními výroky a rozhodnutími sleduje?


Klín v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










