Milosti, které sedí
Byla to jedna z nejkritizovanějších pravomocí prezidenta, ale Václav Havel a Václav Klaus ji rukou společnou dokázali proměnit v jednu z nejdůležitějších.
Byla to jedna z nejkritizovanějších pravomocí prezidenta, ale Václav Havel a Václav Klaus ji rukou společnou dokázali proměnit v jednu z nejdůležitějších. Takovou, která zachraňuje konkrétní osudy. Řeč je o udělování milostí.
Václav Klaus jich minulý týden udělil hned devět a bez výjimky je jejich oprávněnost naprosto jasná. Většinou jde o příběhy lidí, kteří se v zoufalé životní situaci dopustili nějakého menšího přestupku, ale udělený trest může mít vážnější dopad než naděje na převýchovu ve vězení. Hned v několika případech jde o cizince (drobné krádeže či správní přestupky), pro které třeba i podmíněný trest znamená vyhoštění ze země, přestože tu mají rodiny s malými dětmi.
Zřejmě nejkontroverznější je milost pro Tamaru Bodnárovou, která si objednala vraždu otce svého dítěte, protože ho týral. K pokusu o zabití nakonec ani nedošlo, ale paní Bodnárová byla odsouzena k sedmi letům za mřížemi. Nejenže šlo o vypjatou rodinnou situaci, navíc se žena stará o tři děti a nyní čeká další. Prezidentův zásah je tedy na místě a znovu potvrdil, že s institucí milostí nakládá nejlépe ze svých pravomocí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.